Evropská Unie právě zahájila postupnou imigraci 56 milionů severoafrických muslimů, v onom slavném „společném řízení migračních toků a tlaků“ nastoleném Lisabonskou smlouvou. Projekt se jmenuje „Euro-Mediterranean Partnership“ (též „barcelonský proces“ a „Unie pro Středomoří“) a v byrokratických útrobách EU se s vyloučením veřejnosti připravuje už patnáct let. V hlavních evropských médiích se poprvé objevil 11. října 2008 ve zprávě britského deníku The Daily Express. (Jedná se o 2 roky starý článek)

České přísloví říká, že kdo čím zachází, tím také schází. Pětapadesátiletý Ian Gibson z Texasu se vydával do Afriky velmi často – a také patřil mezi nejznámější propagátory tohoto rozporuplného koníčku. Ve čtvrtek se na safari v údolí řeky Zambezi dostat do dráhy prchajícího mladého slona. Zvíře do něj narazilo a pak na lovce upadlo. Než ho ostatní lovci stačili odstranit, Gibson zemřel… Podlehl však zřejmě už zraněním způsobeným nárazem.

Americký vzduch je doslova „prosycen“ propagandou. V dobách studené války se nikomu o ničem podobném ani nezdálo a hlavně se nikdo nesnažil změnit tuto situaci k lepšímu, spíš naopak, píše americký novinář Patrick Smith ve svém článku pro internetový zdroj Salon.

Nedávný průzkum Pew Research ukázal, že obyvatelé mnohých zemí NATO jsou připraveni vzdát se jednoho z hlavních paragrafů Severoatlantické smlouvy, podle něhož se ozbrojený útok na jednu ze zemí aliance považuje za útok na celý blok, píše The Wall Street Journal.

Centrum Pew Research se zaměřilo na hypotetickou situaci, která by byla spojena s útokem ne prostě ledajaké země, ale s útokem z Ruska. Z pohledu řady zemí NATO se Rusko chová velice agresivně a může klidně zaútočit na jednu ze sousedních zemí.