Tvůrci vědecko-fantastických filmů bývají často kritizováni kvůli tomu, že nám vesmírné exploze servírují i se zvuky. Je přece známo, že vzduchoprázdnem se zvuk nešíří.

Fyzik Don Garnett ale na tiskové konferenci NASA „zvuky vesmíru“ představil.

Nejde o zvuky v pravém smyslu slova, ale o záznam elektronových vln v ionizovaném plynu, kterým prolétá sonda Voyager 1.

Historek o předtuše smrti existuje nespočetně. Smrt je záhadný fenomén, se kterým se pojí podivné věci mezi nebem a zemí. Jednou z těch podivných věcí je předtucha. Včetně 11. září 2001...

Nejčastější předtuchy, že někdo zemře, se zřejmě dějí v době válek. Takových příběhů je zachyceno nespočetně ve filmech, v literatuře i ve vzpomínkách rodinných příslušníků. Jednoho takového vyprávění jsem byl sám svědkem. Muž, který o tom mluvil, působil důvěryhodně - bojoval na východní frontě ve Svobodově armádě za 2. světové války, ještě žije a má dnes hodnost plukovníka.

Na policejní stanici v Hartfordu v Connecticutu běhá ještě dnes některým strážcům zákona mráz po zádech. Bezpečnostní kamera snímající parkoviště totiž zachytila podivný úkaz, který připomíná řádění zlomyslného ducha.

Videozáznam ukazuje bílý mlžný sloupec, který se pohybuje okolo policejního auta. Navíc to vypadá, jako by v něm někdo kráčel a zanechával stopy, které záhy zase mizí. Ještě podivnější je, že onen neidentifikovatelný návštěvník utrhne zrcátko od auta, píše server Novinky.

Stále se mnozí lidé dohadují o tom, zda jsme ve vesmíru sami a nebo zda je tu někdo jiný. A pokud ano, tak největším hrdinstvím mnohých vědců je to, že připustí možnost nějakého bakteriologického života na vzdálené planetě, kam sotva dohlédneme.

Naši předkové by nám zjevně mohli vyprávět mnohé příběhy o zvláštních úkazech, magických událostech, nezvyklých jevech a blízkých setkáních s bytostmi z jiného světa. O svých zkušenostech nám nechali písemné a hlavně vizuální poselství v podobě kreseb, reliéfů a nebo dokonce malých sošek.