Fakta o mléčných výrobcích, konzumovat je či nikoliv
Konzumovat, či nekonzumovat mléko a výrobky z něj?
Na začátku listopadu minulého roku vyhlásila Agrární komora ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství tříletou propagační kampaň s názvem „Bílé plus“, která má za cíl zvýšit spotřebu mléka a mléčných výrobků v Česku. Celý projekt bude stát 9 milionů korun, z toho polovina bude financována ze zdrojů Evropské unie, třetinu uhradí stát a zbytek půjde na vrub Agrární komory.
Prezident komory Jan Veleba při této příležitosti prohlásil: „O mléce se traduje spousta mýtů a pověr. Projekt „Bílé plus“ má ve spolupráci s odborníky tyto pověry v populaci uvést na pravou míru tak, aby se lidé nebáli mléko, sýry a další výrobky z mléka zařazovat do svého jídelníčku.“
Na první pohled jde o projekt bohulibý. Přesvědčení o zdravotní prospěšnosti kravského mléka a mléčných výrobků je ve většině z nás pevně zakořeněno a o jejich pozitivním vlivu na správnou stavbu kostí a zubů nepochybuje až na pár podivínů, povětšinou veganů, vůbec nikdo.
Konzumace mléka je navíc považována za skvělou prevenci řídnutí kostí (osteoporózy). Časopisy o životním stylu chrlí bezpočet odborně se tvářících článků na toto téma a každý z nás už slyšel od rodičů, učitelů i lékařů mnoho dobře míněných výzev k dostatečné konzumaci mléka. Dříve narození si také jistě pamatují reklamní slogan „zdraví, sílu, najdeš v sýru“. Režisér Hynek Bočan dokonce v roce 1976 natočil úsměvný celovečerní film „Parta hic“, v němž mléko hraje doslova hlavní roli – samozřejmě že kladnou. Mléko se tedy stalo jedním ze symbolů zdravé výživy.
Ve světle nejnovějších poznatků lze s prohlášením prezidenta Veleby souhlasit, nicméně pouze v jednom jediném bodě. Totiž že se o mléce traduje spousta mýtů. A mýtem nejzarputilejším je, že mléko a mléčné produkty jsou našemu zdraví prospěšné. A pan Veleba, jím řízená komora a také Ministerstvo zemědělství se nyní také stávají jeho aktivními šiřiteli.
Možná i vás už někdy napadlo, že konzumace kravského mléka lidmi je velmi zvláštním a v přírodě nevídaným jevem. Vždyť je to produkt žláz jiného nám nepříbuzného druhu savce, který má sloužit k optimální výživě mláďat právě tohoto jiného druhu. Nepijí ho tedy ani dospělé krávy. Proč by tedy mělo být obzvláště vhodné pro nás pro lidi, a to dokonce jako celoživotní podstatná složka naší stravy? Pokud vás tato logická otázka již někdy napadla, pravděpodobně jste ji ve své hlavě zase založili ad acta v naději, že věda už jistě potvrdila, že shodou šťastných okolností je kravské mléko našemu zdraví opravdu prospěšné. Je přeci těžko k uvěření, že by se lékaři, dietologové a reklamy ve svých suverénních tvrzeních o zdravotní prospěšnosti kravského mléka až tak zásadně a tak dlouho mýlili. Přesto tomu tak podle seriózních vědeckých výzkumů je. Shrňme si proto výsledky několika aktuálních výzkumů.
Je pozoruhodné, že v zemích, kde se mléko a mléčné výrobky konzumují nejvíce, se také nejvíce vyskytuje osteoporóza. Ví se kupříkladu, že američtí černoši, kteří přijímají ve své stravě 8krát více vápníku než černoši afričtí, mají 9krát více kyčelních zlomenin. Číňané, přestože mají 2krát nižší příjem vápníku než Američané a mléčné produkty téměř nekozumují, mají 5krát méně kostních zlomenin. Americký epidemiologický magazín uveřejnil v roce 1994 výsledky studie, z níž vyplývá, že starší lidé, kteří konzumují nejvíce mléčných výrobků, mají dvojnásobné riziko kyčelních zlomenin ve srovnání s těmi, kteří mléčné produkty konzumují nejméně. Mimořádně významná studie, která 12 let sledovala zdravotní stav několika desítek tisíc amerických zdravotních sester v kontextu s jejich životním stylem, neprokázala žádnou pozitivní souvislost mezi pitím mléka a prevencí osteoporózy. Naopak se ukázalo, že ženy, které pijí dvě a více sklenic mléka denně, mají o 45 % vyšší pravděpodobnost vzniku zlomenin kyčelních kostí v porovnání s těmi ženami, které pijí jednu sklenici a méně za týden. Není tedy divu, že americká federální Správa potravin a léků (FDA) nedovoluje uvádět slogany o prospěšnosti konzumace mléka v boji proti řídnutí kostí na obalech mléčných produktů, a to vzhledem k naprosté absenci důkazů, které by tento účinek potvrzovaly.
Naopak je dnes již exaktně prokázáno – například velmi reprezentativní studií Kalifornské univerzity v San Franciscu, že pravděpodobnost výskytu kostních zlomenin velmi zásadně snižuje vysoký poměr příjmu rostlinných bílkovin ve vztahu k příjmu bílkovin živočišných, včetně mléčných, v lidské stravě. Tento výzkum byl prováděn na tisíci ženách ve věku nad 65 let po dobu sedmi roků. Přitom se zjistilo, že ženy konzumující nejvíce živočišných bílkovin měly 3,7krát častější výskyt kostních zlomenin a 4krát rychleji ztrácely kostní hmotu než ženy s nízkým příjmem živočišných bílkovin a s vysokým zastoupením rostlinných bílkovin ve svém jídelníčku.
Tento závěr přesvědčivě podporuje celá řada dalších vědeckých prací.
Dokonce ani pozitivní vliv mléka na stavbu a růst kostí v dětství nelze považovat za prokázaný. Proto se v oficiálních kanadských výživových doporučeních pro obyvatelstvo píše: „Děti po odstavení i dospělí se v různých zemích a kulturách živí stravou s velmi rozdílným obsahem vápníku. Vliv těchto rozdílů v příjmu vápníku na zdravotní stav konzumentů nebyl prokázán.“ To potvrzují kupříkladu i výsledky rozsáhlého výzkumu organizovaného Pensylvánskou státní univerzitou. V jeho rámci byla sledována minerální hustota kyčelních kostí u velké skupiny dívek ve věku 12 až 18 let v souvislosti s příjmem vápníku. K velkému překvapení odborné veřejnosti se zjistilo, že i relativně nízký příjem vápníku zajišťuje dospívajícím dívkám stejnou kostní hustotu jako jeho vysoký příjem.
Víme dnes již dosti na to, abychom mohli zodpovědně prohlásit, že konzumace kravského mléka neposkytuje žádnou ochranu proti osteoporóze a kostním zlomeninám. Ba naopak, že jejich vznik podporuje. A také, že nemá zásadní pozitivní vliv na vývoj kostní tkáně mladých lidí. Oproti tomu je téměř jisté, že toto „bílé plus“ je v mnoha svých podobách jedním z významných původců kardiovaskulárních chorob a obezity a že se velmi významně podílí na vzniku tak závažných chorob, jako jsou cukrovka (obzvláště u dětí), rakovina prostaty a vaječníků, roztroušená skleróza, ledvinové kameny a alergie!!! Prohlášení o zdravotní prospěšnosti mléka v našem jídelníčku je tedy spíše zbožným přáním, které je otcem dnes již stěží obhajitelné myšlenky.
Jistě stojí za připomenutí, že všude na světě, kde se ve velké míře konzumují živočišné produkty včetně mléka a sýrů, se daleko nejvíce vyskytují kardiovaskulární choroby, rakovina a cukrovka. A že na tyto choroby v našem bohatém světě umírají tři čtvrtiny všech lidí. Zvláštní shoda okolností, nezdá se vám? Není to však spíše než shoda okolností evidentní kauzální řetězec příčiny a následku, o kterém lidé hluboce zakotvení v tradičních stravovacích zvyklostech nechtějí raději ani slyšet? Není náhodou na jednom konci tohoto řetězce zcela neadekvátní zastoupení živočišných produktů v našem jídelníčku, na druhém konci pak skupina bolestivých a smrtelných civilizačních chorob? Odstranění základní příčiny těchto chorob, kterou je evidentně nadměrná konzumace živočišných produktů, je však pro většinu lidí západního světa dosud téměř nepředstavitelné, byť by jim poskytlo obrovskou výhodu – výrazně méně nemocí, tělesnou a tím také mentální pohodu i v pokročilejším věku a také vyšší věk dožití. Adekvátnost a prospěšnost takové změny našeho jídelníčku dnes přesvědčivě potvrzují výsledky stovek seriózních především zahraničních vědeckých výzkumů.
Lze důvodně předpokládat, že bez ohledu na fakta budou ve společnosti i nadále velmi agilně působit lobbistické skupiny, jejichž jediným zájmem bude prosazování finančního zisku jejich chlebodárců, mimo jiné také producentů mléka, a to bez ohledu na zdraví zákazníků. Budou nás přitom zapáleně přesvědčovat, abychom konzumovali více mléka a sýrů než doposud, a budou uvádět argumenty, které v naprosté většině nejsou vědecky obhajitelné. Není od věci připomenout si v této souvislosti neuvěřitelně zarputilou desítky let trvající snahu amerických tabákových koncernů o popření vědeckých důkazů o vlivu kouření na vznik rakoviny plic. Ona zarputilost má však svou železnou logiku. V takových případech jde vždy o obrovské peníze, na které si výrobci problémových komodit brousí zuby. A bojovat o tyto peníze třeba uváděním nepravdivých informací do oběhu nebo zpochybňováním ověřených faktů se výrobcům dlouho vyplácí. A to třeba i na úkor našeho zdraví.
Sotva můžeme cokoliv vyčítat Agrární komoře, která byla zřízena mimo jiné také proto, aby propagovala podnikatelskou činnost svých členů, tedy i producentů mléka. Stěží akceptovatelná je ovšem finanční spoluúčast státu na takto problematické kampani, obzvláště když se dnes dramaticky šetří i na projektech, o jejichž pozitivním společenském dopadu nelze ani v nejmenším pochybovat. Je tedy na místě upozornit, že stát v tomto případě investoval tři miliony korun z našich daní, které budou využity v zájmu zisků jedné úzké skupiny podnikatelů a proti oprávněným zájmům obyčejných lidí.
A tak se nakonec každý z nás může spolehnout pouze na vlastní rozum a kritické myšlení. Žádný jiný spolehlivý mechanismus, který by nám pomohl odlišit objektivní pravdu od všudypřítomného klamu a šalby reklamních a propagačních kampaní, ve společnosti zatím neexistuje. Snad se tedy přemýšliví lidé nenechají zmást a povšimnou si nebezpečně temných kontur mléčně „Bílého plus“.
Komentáře: