Děti počaté umělým oplodněním jsou časovanou bombou, varuje vědec
Uznávaný molekulární biolog a genetik se děsí důsledků umělého oplodnění. Docent Pascal Gagneux z University of California v San Diegu tvrdí, že člověk obchází přirozenou soutěž spermií o vajíčko, v níž vítězí ty nejsilnější pohlavní buňky, a to má vliv na délku života a zdraví dětí.
Člověk během umělého oplodnění rozhoduje, která spermie bude použita. Podle docenta však může vybrat spermii s poškozenými geny. Vzniklé embryo se navíc před vložením do dělohy matky nachází v chemickém roztoku. A právě všechny tyto faktory mají následně negativní dopad na zdraví takto počatých dětí.
Molekulární biolog zároveň varuje, že umělé oplodnění jako časovaná bomba je nejhorší scénář. Nemůžeme podle něj vyloučit, že tato metoda nezkrátí délku života. Zároveň může dojít ke zvýšení rizika diabetu, vysokého krevního tlaku a obezity, píše server Bety.cz . Garneux svou teorii opírá o studii ze Švýcarska, kde se uskutečnil experiment s padesáti dětmi početím přirozeně a padesáti dětmi počat ve zkumavce. Poslali je do Alp a museli vyjít na vyšší kopec. V řídkém vzduchu čelili jejich těla podmínkám, které napodobují stárnutí. Děti z umělého oplodnění měli více problémů s dýcháním a oběhovou soustavou.
Nejstarší osoba, která byla uměle počatá, je dnes stále mladá. Má jen 37 let, takže nikdo zatím netuší, jak se těmto lidem bude dařit ve vyšším věku, například po padesátce. Garneux tento stav na konferenci Americké asociace pokročilé vědy ve Washingtonu DC přirovnal k obchodům s rychlým občerstvením. Trvalo to padesát let a dnes díky fastfoodům máme generaci, která je menší, obéznější a umírá mladší.
Dítě ovlivňuje i děloha, ve které vyrůstá V souvislosti s umělým oplodněním je dalším rizikem pronájem dělohy. Výzkum dokazuje, že tento fenomén, který se snaží prosadit zejména organizace podporující homosexuální vztahy, je komplikovanější a kontroverznější, jak o něm tvrdí jeho stoupenci (více ZDE).
Za vliv matky na dítě vyvíjející se v její děloze mohou molekuly microRNA, které se nacházejí v děložní sliznici. MicroRNA jsou jednoduché řetězce kyseliny ribonukleové, které se podílejí na genové exprese - procesu při kterém se informace uložené v genu přemění na reálnou buněčnou strukturu nebo funkci. Takže právě microRNA je zodpovědná za změnu genetické informace vyvíjejícího se plodu. Podle vědců těhotná žena vylučuje microRNA do děložní sliznice a následně programuje geny iv případě darovaného vajíčka.
Z uvedeného tedy vyplývá, že v případě pronájmu dělohy (surogačné mateřství) jde o značně komplikovaný a kontroverzní postup. Žena, o níž se tvrdí, že dítě jen vynosí a vajíčko neposkytuje, tak dítěti přes svou dělohu poskytuje geny. Následně se narodí dítě s geny od tří různých lidí.
Zdroj: hlavnespravy.sk