Odkud přišel zřejmě mimozemský návštěvníka Aljošenka?
Kyštymský trpaslík Aljošenka V 90. letech minulého století zveřejnila mnohá média zprávu, včetně fotografií, o kyštymském návštěvníkovi. Podivný příběh malinkého tvora, který se v malém městě v Čeljabinské oblasti objevil odnikud a dostal jméno Aljošenka, nenechal nikoho lhostejným.
Odkud přišel, zůstává dodnes záhadou. Vědci i ufologové se snaží již 20 let hádanku rozluštit, zatím však ještě nedospěli ke shodnému názoru. Jednalo se o genetickou mutaci anebo o bytost mimozemského původu?
Je návštěvník Kyštymu příchozí z jiné planety anebo mutant?
V roce 1996 bylo v uralském městě Kyštym objeveno tělo tvora, který se velmi podobal humanoidovi. Výška mumifikovaného tělíčka byla něco přes 20 cm, barva pokožky šedozelená a v oblasti břicha a na bocích byly nažloutlé skvrny. Končetiny, páteř, lopatky a žebra vypadaly jako u nedovyvinutého dítěte. Při podrobném ohledání ale nebyly ušní boltce, ani pohlavní orgány a ani pupek nalezeny. Velmi neobvyklá byla stavba lebky, která měla helmovitou formu a mozková část byla tvořena pouze čtyřmi plochými lebečními kostmi, na rozdíl od lidské, která se skládá z šesti druhů Je návštěvník Kyštymu příchozí z jiné planety anebo mutant?plochých kostí – bez ohledu na znetvoření nebo mutace. Od temene se přes střed celé obličejové části táhnul kýlovitý výběžek, spodní čelist chyběla úplně. Domněnce, že by se mohlo jednat o potracený plod, odporuje ale stavba kostí, které by v tom případě měly být chrupavčité, byly však plně vyvinuté do kostních lamel. Místní obyvatelé se mnohokrát obraceli na Akademii věd s žádostí o prozkoumání tohoto nálezu, bez odezvy…
Tělíčko bylo objeveno v domě T.V. Prosvirinové, žena trpěla duševní chorobou a často pobývala na psychiatrické klinice. V době její nepřítomnosti zemřela drobná bytost hlady. Podle vyprávění její snachy, našla žena polomrtvého tvora na místním hřbitově, když zuřila bouře. Zželelo se jí ho a vzala ho k sobě. Nazvala ho Aljošenkou a chovala se k němu jako ke svému dítěti. Brzy pak měli všichni sousedé i příbuzní Tamary Vasiljevny možnost uvidět nového obyvatele domu. V rozhovoru s korespondentkou místních novin Kyštymskij rabočij, Olgou Rudakovovou, sdělila snacha paní Prosvirinové, že tchyně bytůstku krmila karamelami a bílkem zahuštěným mlékem s cukrem. „Uviděla jsem drobounkého šeredu, hlava jako makovička, místo rtů měl otvor a chyběla mu brada. Díval se bez mrkání a tiše pískal nebo sténal – je možné, že tak dýchal. Měla jsem sebou čerstvý sýr a ten snědl.“ Prakticky ve stejnou dobu, kdy zemřel Aljošenka, zemřela v nemocnici i Tamara Vasiljevna.
Tělíčko tvora pak putovalo z rukou do rukou zvědavých obyvatel, až se dostalo k Vladimiru Bendlinovi, který v té době pracoval jako vyšetřovatel na policii. Ten pak sepsal hlášení o neobvyklém nebožtíkovi a předal nadřízeným. Z jejich strany se však nesetkal s porozuměním, hlášení nebylo zařazeno mezi případy a nedostalo spisové číslo. Bendlin začal vyšetřování na vlastní pěst, vyfotil mumii na červené látce, 13.8.1996 natočil na policejním oddělení video a provedl měření humanoida.
Pak s ním navštívil odborníky. Gynekoložka I. Jermolajevová usoudila, že se jedná o nedonošený plod, s ní ale rozhodně nesouhlasil patolog S.Samoškin, který byl toho mínění, že to rozhodně není člověk a, i kdyby to byl mutant, stejně by byl více než zvláštní. Samoškin navrhnul poslat tělíčko na expertízu a analýzu DNA na ústav soudního lékařství. Policie však s doporučeními svého vyšetřovatele a patologa nechtěla mít nic společného. Nakonec byl Bendlin nucen uložit si malého humanoida doma do ledničky Vladimir Bendlin dal na radu svých známých a obrátil se na ufology ze společnosti Kyštymský trpaslík Aljošenka.
Prakticky obratem přijela skupina lidí, kterou vedla G. Semenkovová. Poté, co vyšetřovatele zasypali vědeckými a Kyštymský trpaslík Aljošenkapseudovědeckými výrazy a přesvědčili ho o významnosti jejich organizace, Semenkovová si vzala mumii a celá skupina odjela… Od tohoto okamžiku se tělíčko ztratilo. Po uveřejnění zpráv o ruském Aljošenkovi v médiích, začali pátrat i po Semenkovové – se stejným nulovým úspěchem.
Teprve po několika letech se podařilo známému ufologovi Michailu Gernštejnovi se s ní setkat. Ale ani osobní setkání nepomohlo. Semenkovová tvrdila, že tvoreček je ještě pořád zkoumán a až budou všechny testy dokončeny, zveřejní výsledky. Na závěr mlhavě naznačila, že průzkumem se zabývají odpovědné orgány.
Vyšetřovatel Bendlin měl ale, naštěstí, dvě kazety natočeného videa, kde bylo zaznamenáno i svědectví samotné Prosvirinové a její snachy, fotografie a měření:
- výška: 24 cm
- délka rukou: 8 cm
- šířka lebky: 4 cm
- šířka pánve: 3 cm
Poté, co zpráva o Aljošenkovi obletěla svět, kontaktovali Bendlina japonští žurnalisté z Nippon Television. V. Bendlin jim tyto kazety bezúplatně předal. Japonská televizní společnost později uvedla film „Po stopách mimozemšťana Aljošenky“ a vydělala na kyštymském návštěvníku slušné peníze. Je zajímavé, že na druhém konci světa, v poušti Atacama, bylo později nalezeno tělo téměř stejného stvoření, které zkoumal tým Stevena Greera.
V Rusku je organizace Kosmopoisk, vědecko-výzkumné sdružení, která se zabývá anomálními jevy. V roce 2004 se pod vedením V. Černobrovova vypravili na expedici do města Kyštym. Kyštymský trpaslík AljošenkaPrůzkumníkům se podařilo najít genetický materiál Aljošenky na plenkách, do kterých Prosvirinová halila svého malého svěřence. Vzorky byly odvezeny do Moskvy a tři, na sobě nezávislé instituce, provedly genetické expertízy. Jeden z těchto testů byl proveden na Lomonosovově univerzitě, fakultě biofyzikální chemie, kde prokázali, že ve vzorcích nebyly objeveny lidské geny. Ovšem Ústav obecné genetiky došel k závěru, že vzorek odpovídá lidské DNA s mnohočetnými odchylkami ve vývoji.
Takže, jaká je vlastně pravda, je Aljošenka lidský mutant-šeredka? Mutace by v těchto místech nebyla bezdůvodná. Kyštym je téměř v epicentru radioaktivní kontaminace po havárii, ke které došlo v roce 1957 v nádrži jaderného odpadu na závodě Čeljabinsk-40 a zamořila okolí na velmi dlouhou dobu.
Kosmopoisk pokračuje v pátrání
Kosmopoisk se v půli léta 2015 opět vypravil do Kyštymu, dorazilo několik desítek badatelů z různých koutů Ruska. Jako hlavní úkol si stanovili vypátrat další informace o humanoidu, známém jako Aljošenka. V uplynulých letech členové Kosmopoisku navštěvovali Kyštym, sbírali informace a prověřovali hypotézy průběžně.
Vedoucí projektu, Vadim Černobrov shrnul, co se za tu dobu podařilo shromáždit za svědectví. Zjistili, že v té době nebyl Aljošenka jediný svého druhu, který byl v těchto místech zaznamenán. Před 20 lety bylo zpozorováno 4 – 5 podobných stvoření. V současnosti hledá Kosmopoisk místní starousedlíky, kteří by mohli sdělit více podrobnějších informací. Ukázalo se, že události v roce 1996 byly daleko komplikovanější, než se doposud předpokládalo: nejprve bylo spatřeno několik takových bytostí v oblasti jezera Anbaš, pak se objevili ve vesnici Kalinovo a v jiných obcích. Dva Kosmopoisk pokračuje v pátránítýdny poté byl nalezen Aljošenka v domě obyvatelky Kyštymu a pouze tato informace prolétla médii.
Dále, jeden z místních vyprávěl badatelům, že v roce 1996 viděli padat meteorit neobvyklého tvaru. Popsal předmět jako protáhlý stříbrný doutník. Svědek také sdělil, že meteorit při pádu propálil do několika stromů otvory. To ale neodpovídá „chování“ meteoritů a je vysoká pravděpodobnost, že se jednalo o umělý objekt, možná mimozemského původu. Když průzkumníci provedli analýzu otvorů ve stromech, podařilo se jim určit úhel dopadu předmětu. Letěl přes Kyštym ve směru na Sněžinsk. Pátrání po stopách neznámého objektu a „trpaslících“ bude pokračovat.
Na břehu jezera Anbaš postavili badatelé pomník kyštymskému návštěvníkovi. Vyrobili ho členové expedice a dali mu podobu Aljošenky, podle popisu svědků. Vedle něj umístili maketu létajícího talíře.
Sdružení Kosmopoisk plánuje do budoucna nejenom pokračovat v bádání v Kyštymu, ale i výpravu do Jižní Ameriky, kde bylo před lety nalezeno tělo humanoida, velmi připomínajícího Aljošenku.
Komentáře: