Vědce znepokojuje západ Slunce, který je zcela bez skvrn
Vědci jsou znepokojení západem Slunce, které zapadlo už podruhé v tomto měsíci bez jakýchkoli skvrn!
Dne 4. června Slunce zapadlo čistě žhnoucí a bez jakýchkoli skvrn, zůstalo tak na dobu několika posledních týdnů.
Jde o jakousi sluneční fázi, kdy se mění jeho forma a složení (tedy i skvrny). Z počátku to může trvat pár týdnů, pak několik měsíců. Další tato fáze proběhne pravděpodobně někdy kolem roku 2019 nebo 2020.
Od roku 1755 jde již o 24. cyklus Slunce, kdy sluneční skvrny jsou nejslabší za více než jedno století. 14. cyklus vyvrcholil v roce 1906.
Sluneční cyklus
Slunce přirozeně prochází cyklem asi každých 11 let. Cyklus představuje snižování a zvyšování počtu skvrn a jejich velikosti, které jsou viditelné jako tmavší oblasti na Slunci a jsou také chladnější než jejich okolí. Největší počet slunečních skvrn se označuje jako sluneční maximum, naopak slunečním minimem je označováno období, kdy na Slunci nevidíme téměř žádnou nebo žádnou skvrnu.
Vrchol sluneční aktivity v dubnu 2014 byl druhým vrcholem 24. slunečního cyklu, který překročil hranici dřívějšího vrcholu tohoto cyklu v březnu 2012. je vcelku normální, že jeden cyklus má dva vrcholy, ovšem je velmi neobvyklé, aby byl druhý vrchol větší než ten první.
V rámci slabých slunečních cyklů dochází k bouřím, zatímco u silnějších cyklů se bouře vyskytují méně často. Příkladem je superbouře Carrington z roku 1859, ke které došlo během slabého slunečního cyklu číslo 10. Dále se ukazuje, že veškeré silné erupce a geomagnetické bouře se objevují v sestupných fázích slunečního cyklu.
Poslední sluneční minimum bylo zaznamenáno v roce 2007 a trvalo do roku 2009. Ve skutečnosti šlo o 3 dny bez skvrn od roku 1800 (jak je vidět na grafu výše).
Důsledky slunečního minima
Sluneční minimum, na rozdíl od všeobecného přesvědčení, není obdobím nečinnosti a klidu, protože je spojeno s řadou změn. Galaktické sluneční záření musí šířit i navzdory slunečnímu větru či houšti solárních magnetických polí. V rámci slunečního minima se magnetické pole Slunce oslabuje a dovoluje tak proniknout slunečním paprskům na Zemi. Tento čas je velmi nebezpečný pro kosmonauty, silné sluneční paprsky šířící se vesmírem mohou narušit lidskou DNA.
Také se kolem Země hromadí kosmický odpad, i to je důvod, proč je toto období tolik nebezpečné pro kosmonauty.
Zdroj: yournewswire.com