Interaktivní mapa: Co by způsobil teroristický útok jadernou bombou?
Pokud jde o vliv na zdraví lidí, jaderné scénáře mají různé důsledky. Černobylská katastrofa způsobila odhadem 16 000 onemocnění rakovinou štítné žlázy (pozn.: dle zdroje OSN jich bylo 6 000, viz česky zde: 1), zatímco pohroma ve fukušimské jaderné elektrárně nezpůsobila zřejmě žádné.
Pokud chceme pochopit možné škody, je zde velké množství variant dle použití různých jaderných či radiologických prostředků. Díky internetu stalo modelování těchto účinků stalo snadnějším a dokonce veřejným.
Není „žádným tajemstvím“, že organizace jako Al-Quaeda a ISIS „mají zájem o získání jaderných materiálů, aby je mohly použít pro teroristický útok,“ jak řekl v ponděli dr. Timothy Jorgensen, profesor radiační medicíny na universitě Georgetown a autor knihy „Podivné záření: Historie radiace“ publiku v Centru pro strategické mezinárodní studie.
Jakým způsobem je možno předvídat účinek konkrétního útoku? Je třeba znát typ a velikost bomby, použité materiály, způsob detonace – ze vzduchu či ze země, hustotu populace, a dokonce i vítr; to vše nám může pomoci předvídat zvýšení rizika rakoviny, úmrtí přímo při výbuchu a úmrtí na nemoc z ozáření. Jorgensen řekl: „Množství přeživších závisí na distribuci dávky záření mezi populací. Typ a závažnost zdravotních důsledků je možno předvídat zjištěním dávek jednotlivců.“ Do našich těl se dostává radiace i během běžných životních podmínek. Například při jednom mamografu absorbuje tělo 0,4 – 0,6 milisievertu (běžná jednotka měření absorpce radiace tělem, zkratka mSv). 1 000 banánů by přidalo našemu tělu 0,1 mSv. (Banány, jako veškerá potrava obsahující draslík, obsahují velmi malé množství radioaktivního materiálu.)
(Pozn.: tabulky ozáření česky viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Akutn%C3%AD_radia%C4%8Dn%C3%AD_syndrom, anglicky https://en.wikipedia.org/wiki/Sievert) Tělo samozřejmě absorbuje tím více radiace, čím je blíže zdroje a čím je zdroj silnější – výbuch atomové bomby či jaderné elektrárny. Při dávce 500 - 1 000 mSv (1 000 mSv = 1Sv) začíná nemoc z ozáření, protože začnou odumírat buňky. Mezi symptomy patří spontánní krvácení, vředy na orgánech a loupání kůže. Uzdravení je velmi pravděpodobné, pouze riziko rakoviny v pozdějším životě je větší. Smrtící dávka radiace (dávka, při které zemře 50 % lidí, tzv. Lethal Dose 50 - LD50) je kolem 5 000 mSv. Dávky nad 10 000 mSv způsobí gastrointestinální syndrom (GI), postižený umírá do dvou týdnů. Nad 50 000 mSv vznikne otok mozku způsobující syndrom centrálního nervového systému (CNS) , smrt nastává v řádu hodin. Pro syndrom CNS neexistuje v současnosti léčba. Podle Jorgensena by neměla ani smysl, vzhledem k současnému průběhu GI syndromu.
Při běžném rozložení radiačních dávek při výbuchu tedy zbývá poměrně malý počet léčitelných obětí. Naše schopnosti léčit tyto lidi se bohužel dosud příliš nezlepšily. Při americkém bombardování Hirošimy většina lidí zemřela žárem a výbuchem, a do oblasti „léčitelně ozářených“ spadalo asi jen 10 % zemřelých. Kdyby k něčemu podobnému jako v Hirošimě došlo dnes, byli bychom schopni tento počet dle Jorgensena snížit jen o 5 %.
Špinavé bomby
Zprávy ukazují, že útočníci z Bruselu patří mezi mnohé skupiny ISIS, které si opatřují tzv. špinavé bomby, kvůli šíření strachu z jaderného ohrožení. Špinavé bomby, rovněž známé jako nástroje k šíření radioaktivity (radiological dispersal devices – RDDs), nejsou ve skutečnosti jadernými zbraněmi. I když při detonaci rozšíří malé množství radioaktivního materiálu, mnohem více smrtící je jejich výbuch; většina lidí, kteří jsou mu vystaveni, nedostane smrtící dávku.
Podle nedávné zprávy od Nuclear Treat Initiative (Iniciativa jaderné hrozby) by „špinavá bomba nezpůsobila katastrofický počet úmrtí a zranění, ale mohla by zanechat miliardové škody vzhledem k nákladům na evakuaci, relokaci a čištění, a přispěla by k reputaci této zbraně, řazené mezi ´zbraně masového narušení´“. „Nedávné zprávy z Iráku varují, že extrémisté Islámského státu možná už nakradli dostatek materiálu, aby vyrobili špinavou bombu, která by mohla kontaminovat značnou část velkého města a způsobit škody za miliardy dolarů“, říká jejich zpráva.
Experti se shodují, že teroristé by pravděpodobněji užili špinavou bombu nežli jiné radioaktivní nástroje, protože špinavé bomby jsou méně technicky komplikované a obsahují materiál, který lze poměrně snadno získat.
Improvizované nukleární nástroje – IND
I když se experti domnívají, že teroristické skupiny by daly přednost špinavým bombám, v úvahu přesto padají i tzv. IND (Improvised Nuclear Devices) – improvizované nukleární nástroje. Ale tyto „doma zhotovené atomové bomby“ nejsou dle Jorgensena pravděpodobné všude. Pozemní detonace a detonace ve vzduchu způsobují různá zranění. Teroristé by pravděpodobněji odpálili IND ze země, spíše než by ho spouštěli z letadla. Tento druh výbuchu by způsobil větší množství radioaktivního spadu, který zvyšuje expozici záření a tím i zdravotní riziko.
Kdyby teroristická skupina odpálila 15kilotunovou jadernou bombu ( to jest velikost bomby v Hirošimě, o níž se předpokládá, že teroristická skupina by byla schopna ji postavit nebo získat), radius pro úmrtí na nemoc z ozáření a na úmrtí při výbuchu by byl téměř stejně velký. Je zajímavé, že čím více energie se uvolní explozí, tím více lidí zemře na následky výbuchu, a počet zemřelých na nemoc z ozáření je nižší. Tato informace nám pomáhá předvídat úmrtí na následky výbuchu v poměru úmrtí na radiaci a k lepšímu předvídání, jak velká část populace by mohla být léčitelná.
Kdyby mezi civilní populací byla odpálena 50kilotunová bomba, ne všichni by zemřeli na nemoc z ozáření – protože každý, kdo by byl dostatečně blízko výbuchu, by byl zabit tímto výbuchem.
Ale uvolněná energie a výška nad zemí nejsou jedinými proměnnými, podle kterých můžeme předpovídat vliv jaderné bomby na zdraví. Vstupte do Nuke Map (Mapy jaderných výbuchů) od jaderného historika Alexe Wellersteina. Interaktivní mapa vám umožní použít další proměnné možných scénářů výbuchů jaderných bomb.
Například 15kilotunová bomba (velikost hirošimské bomby, pokládaná za dostupnou pro teroristické skupiny) spuštěná z letadla na střed města Washington D. C. By v rámci města způsobila statisíce zranění. Tatáž bomba odpálená ze země by způsobila méně okamžitých zranění – ale radioaktivní spad by se z důvodu severozápadního větru rozšířil na mnoho mil, jak vysvětlil Jorgensen.
I vystavení nesmrtící dávce radiace zanechává řadu obav: jak daleko od místa výbuchu se zvyšuje riziko rakoviny? Stojí to za riziko evakuovat lidi z nemocnic a ošetřovatelských zařízení? Kdy se mohou obyvatelé bezpečně vrátit domů? Podle Jorgensena je lepší instruovat lidi nyní, než hledat odpovědi potom.
„Lidé… o tomto tématu teď ani nemohou diskutovat, protože neznají rozdíl mezi radiací a dávkou radioaktivity. Aby se mohli zapojit do tohoto procesu, potřebují vědět minimálně alespoň toto,“ řekl. „Tyto informace bychom měli přinést veřejnosti my, zástupci zdravotnictví.“
Zdroj: orgo.cz