Estonský ministr: Snajpři na Majdanu nebyli od Janukovyče
Zatímco se situace na Krymu nijak zásadně nemění, o to víc přes poloostrov létají všemi směry pohrůžky sankcemi a protisankcemi. A zdá se, že rusko má k dispozici silnější páky. Další hacknutý telefonát pak naznačuje, že Brusel už dva týdny ví, že odstřelovači v Kyjevě řídil někdo z „nové koalice“.
John Kerry při návštěvě Kyjeva vzdal čest „hrdinům“, plně podpořil nikým nezvolenou vládu a slíbil přijmout opatření, která izolují Moskvu „politicky, diplomaticky a ekonomicky“ za „akt agrese“ vůči ukrajinskému území.
Samo ministerstvo zahraničí USA ale připouští, že o sankcích proti Rusku zatím nebylo rozhodnuto, k čemuž britský The Independent podotýká: „Západ má ve skutečnosti jen málo pák, jimiž by mohl Moskvu ztrestat: britská vláda dala jasně najevo, že to mají za ni vyřídit ostatní, a spojenci v EU se stejně silně jako o budoucnost Krymu bojí o dodávky levné energie z ruských plynových polí, zatímco Obamova administrativa za šest let už prokázala, že je tak holubičí, že ji lze považovat až za slabošskou i tváří v tvář agresi.“ Lze proto očekávat, že bude i z Bruselu bude sice opatrně, ale přece jen přibývat hlasů, které stejně jako Miloš Zeman zkonstatují, že sankce beztak k ničemu nikdy nevedly a nevedou.
Nejspíš i s vědomím této situace ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že Rusko na jakékoli americké sankce „bude muset“ adekvátně odpovědět. Putinův poradce Sergej Glazjev pak nabídl představu, co si pod tím Kreml představuje: jakékoli zmrazování účtů například dopadne na úvěry, které mají ruské instituce od amerických bank. „Pokud budou například sankce namířeny proti státním institucím, budeme muset vyhlásit, že nelze vracet půjčky, které tyto instituce dluží americkým bankám,“ prohlásil Glazjev. A ale co vypadá jako hlavní pohrůžka, Rusko se podle něj může zříci dolaru coby měny, v níž obchoduje, a „zredukovat tak na nulu finanční závislost na Spojených státech“. Není nejspíš náhodou, že o nutnosti „deamerikanizovat“ svět už loni v říjnu otevřeně psala oficiální čínská agentura Sin-chua a že Peking se nyní v případě Ukrajiny s Ruskem „shoduje v širokém spektru otázek“.
Na této asertivní vlně se veze i šéf ústavního výboru ruského senátu Andrej Klišas, který začal připravovat zákon umožňují v případě uvalení západních sankcí v rámci jakéhosi kolektivního trestu zmrazit aktiva evropských a amerických firem působících v Rusku. „Všechny sankce musejí být vzájemné,“ vysvětlil Klišas.
Zatím jedinou prokázanou obětí války slov a sankcí se tak stali daňoví poplatníci v EU, kteří podle slov eurokomisaře pro energetiku Gunthera Oettingera za Ukrajinu zaplatí její dluh za zemní plyn -- ruskému Gazpromu. Putin snad nemůže být spokojenější. Šéf Gazpromu Alexej Miller navíc oznámil, že počínaje 1. dubnem skončí se slevou na plyn pro Ukrajinu, protože Kyjev za dodávky už víc než rok dluží 1,5 miliardy dolarů. Jsou to sice dluhy Janukovyčovy vlády, v jejímž čele stál neschopný Mykola Azarov, ale jako další z pák k nátlaku Moskvy na Kyjev i Západ přicházejí jako na zavolanou. Cena za 1000 krychlových metrů ruského zemního plynu se tak pro Ukrajinu z 268,5 dolaru vrátí na „světových“ 400 dolarů.
„Naši“ odstřelovači?
V rámci slovní protiofenzívy nyní Rusko zpochybňuje i západní obviňování z invaze na Krym. Zatímco Kyjev obvinil Moskvu, že na Krym poslala 16 tisíc vojáků, argumentuje Kreml tím, že na základě dohody s Ukrajinou o pronájmu námořní základny v Sevastopolu může mít na Krymu celkem 25 tisíc vojáků, 24 dělostřeleckých systémů, 132 obrněných vozidel a 22 vojenských letadel. Smlouva, za niž Kreml Ukrajině odepisoval skoro 100 milionů z jeho dluhu, původně platila do roku 2017, před dvěma lety ale byla prodloužena až do roku 2042 (s následnou pětiletou opcí), ovšem výměnou za zlevněný ruský plyn. Ukončení jeho dodávek je tak podle všeho porušením dohody a ruská Černomořská flotila by tak mohla být v Sevastopolu „jen“ do roku 2017.
Americký portál Daily Beast poukazuje na skutečnost, že z mezinárodního hlediska by se ani tak o invazi v pravém smyslu – tedy, že by pravidelná armáda překročila hranice – nejspíš nejednalo, protože ozbrojenci v uniformách a bez výložek jsou ve skutečnosti ruskou obdobu žoldnéřů z amerických soukromých „bezpečnostních agentur“ působících třeba v Iráku či Afghánistánu. Na Krymu se ale zjevili v dostatečném počtu, aby nad poloostrovem převzali účinnou kontrolu i bez pravidelné ruské armády. K tomu jim sekunduje na 11 tisíc dobrovolníků z „oddílů sebeobrany“, jak tvrdí šéf krymské „vlády“, jejíž legitimita je stejně pochybná, jako té kyjevské.
Vše nasvědčuje tomu, že se Krym od Ukrajiny odtrhne, soudí Deutsche Welle, protože právě to – už jen vzhledem ke složení obyvatel poloostrova – referendum na konci března schválí. To ale bude jen první krok, po němž se příliš neví, co bude následovat.
Kyjevská „vláda“ se dál potýká s nejistotou na všech stranách a snaží se vzít situaci pod kontrolu tím, že vyhlásila měsíc, během něhož mohou lidé „dobrovolně odevzdat střelné zbraně, munici, výbušniny a další věci, včetně těch nezákonně zabavených u bezpečnostních oddílů a zvláštních služeb“.
„Lidová demokracie“ se ovšem bude zvládat těžko, jak ukazují záběry z jednání městského zastupitelstva ve Vasilkovu jižně od Kyjeva:
A z píárového hlediska je ještě horší, že se na webu objevil záznam telefonátu šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové s estonským ministrem zahraničí Urmasem Paetem. „Jsme stále více přesvědčeni o tom, že za snajpery nestál Janukovyč, ale někdo z nové koalice,“ říká mimo jiné (cca od 8:30 minuty) Paet. A Ashtonová na to: „Myslím, že to musíme vyšetřit. Myslím, že jsem to nevěděla, je to zajímavé. Páni!“
Rozhovor obou politiků se odehrál 25. února, kdy vrcholily boje ozbrojenců z Majdanu s bezpečnostními oddíly Janukovyčovy vlády. Paet v něm mimo jiné podotýká, že lékařka, která ošetřovala oběti odstřelovačů, mu tvrdila, že demonstranti i policisté byli zasaženi stejnými lidmi a stejnými kulkami a se stejným odstřelovačským „rukopisem“. „Jo, no to je hrozné,“ Ashtonová na to. „Znepokojuje mě, že nová koalice nechce vyšetřit, co se doopravdy stalo,“ pokračuje Paet. Při bojích v Kyjevě bylo celkem zabito 94 lidí a dalších asi 900 jich bylo zraněno.
Estonský ministr už pravost záznamu potvrdil.
Po „fuckovacím“ telefonátu mezi náměstkyní ministra zahraničí USA Victorií Nulandovou a velvyslancem v Kyjevě je to už druhý případ zveřejněného hakcnutého rozhovoru mezi vysokými západními politiky, který se týká Ukrajiny a vnáší do tamních událostí přece jen větší světlo, než oficiální prohlášení určená veřejnosti. S největší pravděpodobností je zachycení telefonátu dílem ruských tajných služeb nebo pracovníků ukrajinské tajné služby, kteří zůstali loajální svrženému prezidentovi Janukovyčovi.
Komentáře: