Tohle vám mainstream neukáže: Ve hře o Ukrajinu přibývá krve
Situace na centrálním kyjevském náměstí eskaluje. Prezident Viktor Janukovyč po prudkých srážkách demonstrantů s policií varuje před rozpadem státu, lídr opozice Vitalij Kličko násilí ze strany svých stoupenců hází na „provokatéry“.
Prudké boje na „euromajdanu“ propukly poté, co ukrajinský parlament minulý čtvrtek přijal sérii zákonů, které mimo jiné za trestné považují pomluvy hlavy státu nebo zakazují stavět stany a podia na veřejném prostranství, stejně jako na nich používat megafony. Evropská unie i Spojené státy v reakci na nové zákony znovu pohrozily uvalením sankcí proti Ukrajině.
VIDEO: Tyto záběry vám mainstreamová média neukáží - kdo je Ukrajinská „opozice“
Američtí instruktoři učili jak prostřednictvím sociálních sítí uskutečnit revoluci na Ukrajině
Západní představitelé se přitom vyhýbají tomu, aby označili přímé původce násilností z posledních dnů, při nichž bylo zraněno na 120 policistů a asi stovka demonstrantů, z nichž 32 jich bylo až dosud zatčeno. Raději dávají přednost obecným konstatováním, jako například polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Ten vyjádřil „naději na rázné odsouzení zákonů přijatých ukrajinským parlamentem, které omezují občanské svobody na Ukrajině a svádějí ji z cesty k evropské integraci“, přičemž dodal, že zodpovědnost za vývoj událostí „očividně leží na straně vlády“. Jeho britský kolega William Hague prohlásil, že ho „násilné střety zneklidňují“, neboť „násilí není řešením“. Americká Rada národní bezpečnosti v prohlášení konstatovala, že jsou USA „hluboce znepokojeny násilím, které se odehrává v ulicích Kyjeva, a vyzývají proto obě strany k okamžité deesakalaci situace. Sílící napětí na Ukrajině je přímým důsledkem toho, že vláda není s to uznat zákonné nároky svého národa. Místo toho oslabuje demokracii na Ukrajině tím, že považuje pokojné protesty za zločin a ubírá občanské společnosti a svým hlavním oponentům klíčová práva,“ prohlásila jménem rady její mluvčí Caitlin Haydenová. Přitom právě stejně ilegální stany, pódia a megafony před dvěma lety posloužily americké policii jako záminka pro násilnou likvidaci tábora Occupy New York v Zucotti Parku.
Vitalij Kličko se z násilností podobným způsobem vymluvit nemůže, a tak za viníky spálených aut, drancování, rozbitých výloh a vyvolávání střetů označil „provokatéry“, s jejichž pomocí chce vláda „v Kyjevě vyvolat chaos, destabilizovat situaci a vytvořit záminku pro vyhlášení výjimečného stavu“. Vyzval zároveň obyvatele města, aby utvářeli oddíly domobrany, které by dohlížely na pořádek. Mluvčí Kličkovy strany UDAR Oksana Zinovjevová pak na Facebooku oznámila, že sám bývalý boxerský šampion jde příkladem a bez ohledu na to, že na něj demonstranti na náměstí stříkali hasicími přístroji osobně už chytil dva „provokatéry“, údajně přivezené až z jihoukrajinského Chersonu.
K útokům se ale podle dostupných zpráv mezitím přihlásil Pravý sektor, polovojenská organizace Kličkových ultranacionalistických spojenců z hnutí Svoboda, které proslulo vzýváním zašlé slávy ukrajinských praporů SS.
Pár obrázků, které se do mainstreamových médií asi nedostanou (zdroj livejournal.ru):
Na Kličkova obvinění z přípravy podmínek pro vyhlášení výjimečného stavu protistrana reaguje obdobně. „Tak zvaný euromajdan se rozpadl na dvě části: na ty, kdo byli na Majdanu nezávislosti a na útočné bojovníky, na jejichž přípravu tajné služby západních zemí vynaložily značné peníze,“ tvrdí poslanec za vládní Stranu regionů Vadim Kolesničenko. „Opozice se zdiskreditovala a její vedení připravuje v centru Kyjeva krveprolití a občanskou válku. Úkolem vlády je, aby to nedopustila.“
Jako na zavolanou pak ukrajinský Zakon i biznes zveřejnil údajné Kličkovo daňové přiznání, které podal v USA, z čehož pak vyplývá, že má lídr ukrajinské opozice rezidentní status na území USA. Podle faximile dokumentu jeho příjmy v roce 2012 dosáhly 12 milionů dolarů. Pokud by se dokument ukázal být pravým, vylučoval by Klička z kandidatury na post ukrajinského prezidenta, neboť parlament loni v říjnu schválil zákon, který kandidáty platící daně v zahraničí považuje za osoby žijící mimo území Ukrajiny, což je zákonná překážka pro kandidaturu. Ironií osudu je, že návrh zákona původně předložil Ihor Bryčenko, poslanec za Kličkovu spojeneckou stranu Baťkivšina, v jejímž čele stojí aktuálně vězněná bývalá premiérka Julia Tymošenková.
Prezident Viktor Janukovyč v pondělí vyzval Ukrajince ke klidu, přičemž varoval, že „válka, ničení a násilí“ rozvalí zemi. Vyjádřil naději, že se většina vzepře vývoji situace, kterou vyprovokovali ti, kdo se „chtějí dostat k moci i za cenu prolití lidské krve“.
Už od prvního dne nynější vlny nepokojů se přitom spekuluje o jednáních mezi vládou a opozicí, která by mohla situaci na Ukrajině vyřešit. Není ale zatím zřejmé, kdo přesně bude ve vyjednávacích týmech, byť podle ukrajinského televizního 5. Kanálu by měli opozici zastupovat představitelé UDARu, Svobody a Baťkivšiny, ani kdy by mohly zasednout k jednomu stolu. Vitalij Kličko požaduje, aby se rozhovorů účastnil osobně i Janukovyč.
Otázkou nicméně zůstává, o co že se to na Ukrajině ve skutečnosti hraje. Asi nejupřímněji to popsala už Hillary Clintonová, když krátce před tím, než ji Barack Obama počátkem roku 2013 odvolal z čela ministerstva zahraničí USA, prohlásila: „Je tu snaha resovětizovat region. Nebude se to tak sice jmenovat, bude se tomu říkat celní unie, eurasijská unie nebo nějak podobně. Nenechme se ale zmýlit. Víme, co bude cílem, a snažíme se vypracovat účinné způsoby, jak tento proces zpomalit nebo mu rovnou zabránit.“ Z tohoto pohledu tedy nejde o demokracii na Ukrajině, ale jen o to, aby Rusko nemohlo rozšířit svůj vliv ve svém příhraničí.
Komentáře: