Jak Putin vypálil rybník Spojeným státům. Sbírá trumfy, kam se podívá. NATO, OSN i EU „lezou oči z důlků...“
Naprosto nesmyslné ekonomické sankce kvůli připojení Krymu k Rusku, které byly EU, USA i OSN nařízeny proti Rusku se čím dál víc míjejí svým účinkem.
Pragmatický Putin má prostě vyjednávací šarm a hlavně sbírá trumfy, kam se podívá.
První mohutná hráz proti zmíněným ekonomickým sankcím vznikla vytvořením největšího bloku zvaného BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Proti krymskému referendu z března 2014 se při hlasování OSN nepostavily nebo je výslovně uznaly jako legitimní především země, které jsou spolu s Ruskem sdružené v tomto uskupení; pět těchto zemí, které drží zahraniční měnové rezervy v celkové výši 3,4 bilionu euro... Valéry Giscard d’Estaing – Krym…
A je tady pro Trumpa další rána; Rusko a Saúdská Arábie právě podepsaly předběžnou dohodu o dodávkách zbraní za 3,5 miliardy dolarů (asi 80 miliard korun). Delegace krále Salmána zahrnovala asi tisíc lidí. Během návštěvy králův doprovod obsadil všechny volné pokoje v pětihvězdičkových hotelech v okolí Kremlu a Rudého náměstí.
"Teď jsme zahájili nové kolo rozhovorů a uzavřeli předběžnou dohodu za 3,5 miliardy dolarů (asi 80 miliard korun). Pravda, Saúdové si kladli podmínku, že kontrakt bude platit, pokud jim předáme část technologií a zahájíme výrobu na území království. Přemýšlíme o tom, o co se lze podělit. Nejjednodušší je postavit závod na výrobu střelných zbraní koncernu Kalašnikov," řekl TASS ředitel státní společnosti Rostech Sergej Čemezov. Kalašnikov proslul ve světě výrobou legendární útočné pušky AK-47 a jejích nástupců.
Zbrojní konglomerát Rostech vznikl před deseti lety s cílem napomáhat vývoji, výrobě a vývozu sofistikovaných výrobků určených pro civilní i vojenské použití. Zahrnuje stovky organizací, včetně 14 holdingů, z nichž 11 působí ve sféře zbrojního průmyslu. Další Putinův skvělý tah, jak proti ekonomickým sankcím Západu vůči Rusku...
Při návštěvě Saúdů v Moskvě bylo podepsáno 14 smluv, které zahrnují různé spektrum oblastí. Jedná se například o spolupráci v kosmickém výzkumu nebo o ruský dovoz obilí – konkrétně pšenice a ječmenu. Zvláště dovozy ječmenu tvoří dnes velkou část ruského obchodu se Saúdskou Arábii. Pšenice je další na řadě vzhledem k tomu, že se Saúdové rozhodli tuto plodinu ve své zemi nepěstovat.
Při historické návštěvě Ruska přivezl saúdský král Salmán 10 miliard dolarů investic. Rusko a Saúdská Arábie se dohodly rovněž na dodávce ruského protiraketového systému S-400 "Triumf", který patří k nejlepším ve své třídě. To ale není všechno. Rijád chce také spolupracovat s Ruskem při výstavbě svých jaderných elektráren. Plánuje jich postavit 16 za 80 miliard dolarů. Nemusí jít ale čistě o elektrickou energii.
Sunnitští Saúdové se bojí možnosti, že by šíitský Teherán získal jadernou bombu. Íránský jaderný program je momentálně omezen mezinárodní dohodou. Pokud by ale tato smlouva přestala platit, chce mít Rijád vyškolené techniky a materiál, aby mohl pracovat na vlastní atomové zbrani. Rusko by mělo plnit roli vyjedvávače mezi těmito zeměmi...
Moskva může taktéž úspěšně sehrát roli „vyvažitele" - to znamená, že se otevřeně nepostaví ani na jednu stranu konfliktu, ale může ji posílit (například prostřednictvím dodávky zbraní). Vypadá to, že v současné chvíli Rijád potřebuje Moskvu více, než Moskva Rijád. Dají se konečně Saúdi na pokání. když už oznámili, že v Sýrii netrvají na okamžité rezignaci tamního prezidenta Bašára Asada, ruského spojence.
A je zde Trumpova ihned odpověď; Američané okamžitě utlumili své letecké údery na pozice Islámského státu v Iráku, aby umožnili průchod bojovníkům Islámského státu do Sýrie. Podle agentury Reuters to prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov a naznačil, že může být záměrem Washingtonu zpomalit postup Rusy podporované armády syrského prezidenta Bašára Asada...
Asad s pomocí Rusů vojensky však dál vyhrává, a tak je nyní cílem Rijádu zabránit úplnému zničení povstaleckých skupin, které podporuje. Možná se s Moskvou dokáže dohodnout na jejich zapojení do Bašárem řízené Sýrie. Na oplátku Moskva pragmaticky nabízí, že zatlačí na Damašek a přestane kritizovat Saúdy za jejich vojenské operace v Jemenu. Tam Saúdové válčí proti proíránským povstalcům... Budou za své hříchy kvůli USA, jak možná slíbili Putinovi v rámci obchodního usmiřování, zpytovat svědomí...? Saúdi s podporou USA v Jemenu…
Současný Rijád je také srozuměn se stavem syrských, potažmo ruských chemických zbraní; bylo totiž řečeno, že Rusko zlikvidovalo své poslední chemické zbraně, učinilo to tři roky před stanoveným termínem. Oznámil to prezident Vladimir Putin, který to označil za historickou událost a krok k bezpečnějšímu světu. Současně vyjádřil politování, že Spojené státy své závazky v tomto směru nesplnily a termín likvidace svých chemických zbraní už třikrát posunuly. Zdůvodnily to nedostatkem financí, což Putin označil za podivné.
Na likvidaci téměř 40 000 tun otravných látek v ruských arzenálech bylo během 20 let podle agentury Interfax vynaloženo 316 miliard rublů (dnes 120 miliard Kč). Infrastruktura, vybudovaná k tomuto účelu, má být využita k výrobě chemikálií a léčiv a rovněž k likvidaci nebezpečných odpadů.
Tato fotografie nepochází ze Sýrie roku 2013, ale z Iráku roku 2003. Jejím autorem je fotograf Marco di Lauro, který veřejně vyjádřil rozhořčení nad zneužitím své fotografie. Když bývalý Obamův ministr zahraničí Kerry hovořil o údajné odpovědnosti syrské vlády za údajný chemický útok, použil falešné fotografie. Například ukazoval jako důkaz chemického útoku tuto fotografii. Stejný lživý trik, jako když generál Powell představil RB OSN v multimediální prezentaci „důkazy zbraní hromadného ničení“ v Iráku.
Moskva a Rijád se mohou domluvit také na další spolupráci v oblasti ovlivňování světových cen ropy, co na to asi americká ropa Brent a její kurz....? Rusko spolupracuje na omezení těžby ropy s Organizací zemí vyvážejících ropu, jejímž nejdůležitějším členem je Saúdská Arábie, od konce loňského roku. Omezení těžby zvyšuje cenu. Jak Saúdská Arábie, tak Rusko jsou ale životně závislé na prodeji ropy, a proto si nemohou dovolit její razantní omezení. Navíc zvyšující se cena ropy láká na trh další konkurenty.
Saúdský monarcha byl v Rusku poprvé od vzniku vzájemných vztahů před 90 lety. Počítá se sem sovětská epocha kontinuálně. Putin při návštěvě Salmána zdůraznil, že SSSR v roce 1926 byl mezi prvními zeměmi, které uznaly nezávislý saúdský stát. Král Salmán navštívil sice Rusko v roce 2006, ale tehdy byl ještě jenom guvernérem provincie Er-Rijád a nikoliv králem.
Milý Bašáre, nedá se nic dělat, jako že se John Kerry jmenuju, ale museli jsme včera vyklidit vaše velvyslanectví ve Washingtonu, tvoje paní manželka to jistě pochopí – přes tři roky vedeš v Sýrii válku; více než 140 tisíc zabitých lidí, deset tisíc dětí a další otrávení plynem. To víš, můj šéf potřebuje splatit prezidentskou reklamní kampaň a zbrojařskému podniku Boeing nabídl veletrh zbraní jako v Libyi, což už je pár roků a zbraně ve skladech rezivějí. Jistě to pochopíš, ale teď zanechejme chmur a dáme si něco k večeři, co říkáš na biftek, pořádně krvavý…?
Putin byl v Saúdské Arábii v roce 2007, kdy pozval do Ruska tehdejšího monarchu krále Abdulla. Jenže cestě bránily relativně chladné vztahy obou zemí. Ledy prolomil nynější korunní princ Mohamed bin Salmán, který se v roce 2015 zúčastnil ekonomického fóra v Petrohradě. Ruská strana nyní právem tvrdí, že potenciál rozvoje vztahů je o mnoho větší.
Letos se obchodní obrat mezi Ruskem a Saúdskou Arábii zvedl od ledna o 46,7 % na 430 milionů dolarů; pozitivní tendence. Saúdská ropná forma Saudi Aramco, Ruský fond přímých investic (RFPI) a společnost SIBUR se budou společně věnovat realizování projektů v oblasti zpracování ropy.
Putin má nyní ke všemu další satisfakci; za všechna na něm spáchaná sankční příkoří se loni pomstil setkáním s Erdoganem jeho západním spojencům a turecký sultán zase pochopil, že ani nová osa Ankara-Moskva-Teherán nemusí být marná, navíc z ekonomického globálního gigantu BRICS může být jednou třeba i BRICS-T, proti němuž bude EU, pokud ještě bude, jen chudou příbuznou...
NATO, OSN i EU lezou oči z důlků z té marnosti, že se nevyplatily ani ekonomické sankce vůči Rusku, ani USA řízeným Erdoganovým nařčení, že ruská stíhačka narušila turecký vzdušný prostor a proto byla sestřelena. Loni na návštěvě v Petrohradu se Erdogan změnil ve Ferdyše Pištoru, uznal tureckou vinu a Putinovi se omluvil, že 24. listopadu 2015 byl při bojovém letu nad územím Syrské arabské republiky stíhačkou F-16 tureckého letectva sestřelen Su-24M VKS RF.
Těsně před odletem Erdogana do Ruska byl zatčen turecký pilot F 16, který sestřelil v loňském listopadu ruský bombardér. Prý byl příznivec protierdoganovského puče…
„Jestliže se v budoucnosti Turecko rozhodne opustit NATO, tak to alespoň nebude nemožné ve vojenském směru. K tomu Ankara i směřuje", řekl po završení rusko-tureckého obchodu s raketami turecký vojenský odborník Turan Oguz v interview pro agenturu Anadolu, když komentoval také turecký nákup protiletadlových S-400 "Triumf"... A to bylo slovo do alianční rvačky, že jejich posvátné „obranné“ NATO přijde o silového hráče. Důvod je nabíledni; se svými 510 600 vojáky v činné službě je turecká armáda početně druhou největší v rámci NATO po americké armádě a platí za jednu z nejlépe vycvičených na světě.
Ozbrojené síly Turecka totiž mají 402 tisíc mužů v pozemních silách (77 tisíc profesionálních vojáků a 325 tisíc odvedenců). Zhruba 48 600 příslušníků vojenského námořnictva (14 100 a 34 500) a 60 100 ve vzdušných silách (28 600 a 31 500). K této kapacitě je možné dodat přes 102 200 příslušníků polovojenských sil Národní gardy (údaj z roku 2015). Navíc má Turecko v uvedených třech armádních složkách k dispozici 378 700 záložníků.
Turecko začalo zlobit již loni, když po zamítnutí vstupu Ankary do EU omezilo některé aktivity v rámci NATO, ukončena byla spolupráce a výcvik s nečlenskými partnerskými zeměmi. Může to mít dopad na mise, do nichž jsou tyto státy zapojeny. Definitivně jsou ty tam dobré vztahy hlavně s USA z počátku 60. let, kdy nechal Kennedy tajně rozmístit americké rakety Jupiter v tureckém Izmiru. Chruščov na to přišel, žádal jejich stažení, a když ho J. F. K. neposlechl, přivezl Sergej své rakety na Kubu a bylo dusno… Víme, jak to dopadlo… USA, B-52 a atomové hlavice.
Země obráceného půlměsíce jde na věci prostě zostra, když už, tak už; přerušilo proto rovněž spolupráci s partnerskými státy NATO - Nizozemskem a Německem. Podle úředních a neoficiálních zdrojů v alianci, Ankara zablokovala některé akci plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů. Turecko tak zkomplikovalo spolupráci též s neutrálním Rakouskem, které je vůči Ankaře v posledních měsících velmi kritické, a dopady mohou jeho kroky mít i na spolupráci Turecka se Švédskem či Gruzií.
Recep Tayyip Erdogan 2. října 2017 v projevu k poslancům řekl, že Turecko již nepotřebuje vstoupit do Evropské unie. Přesto i v této situaci uzavřela unie s Tureckem dohodu o migrantech. Její některé atributy, např. bezvízový styk pro Turecko, dosud nebyly naplněny. Ankara přesto zatím dohodu o zadržování migrace drží...
A co čert nechtěl, Spojeným státům se vzpírá k potěše Putina po vzoru Turecka i Japonsko. Marně loni ještě Obama vymlouval premiéru Šinzó Abemu, aby nejezdil do Ruska jednat s Putinem. Ten neváhal kout železo, dokud bylo žhavé a okamžitě Abeho návštěvu ještě tentýž rok opětoval, když sám zavítal do Japonska. Oba státníci si od toho setkání slibovali mj. pokrok v jednání o Kurilských ostrovech...
Na programu bylo i zlepšení japonsko-ruských vztahů, které utrpěly v důsledku ukrajinské krize, kdy se Tokio přidalo k západním zemím a podpořilo sankce. „Směřování kupředu tu je. Doufám, že také tato návštěva bude pro japonskou delegaci příjemná, přinese svoje plody a nastíníme další kroky v naší společné práci,“ mnul si spokojeně ruce Putin… O zahájení společné hospodářské politiky se obě strany dohodly už loni v prosinci..
Zdroj: 1
Komentáře: