Příběhy tibetských mnichů potvrzují, že tato hora Kailas je ve skutečnosti pyramida s tajným vstupem do bájné Šambaly

Žádný z horolezců dosud nezdolal posvátnou tibetskou horu Kailas. Na její vrchol se podle legend dostal z lidí pouze tibetský mystik a básník Milaräpa. Stalo se tak před zhruba před 900 lety a od té doby se to nikomu dalšímu nepodařilo. Přitom Mount Everest s jeho 8848 metry zdolaly už více než čtyři tisíce lidí, zatímco hora Kailas je vysoká “jen” 6 638 metrů. Proč je tedy tak obtížné se tam dostat?

Kailas se nachází v západním Tibetu v pohoří Transhimálaj. Má podobu téměř pravidelné pyramidy, ve vrcholových partiích je pokrytá ledovcem a věčným sněhem. Její stěny jsou neuvěřitelně strmé. Severní strana hory Kailas

Ve starých tibetských textech se píše: “Žádnému smrtelníku nebylo dovoleno vystoupat na vrchol Kailasu, kde, mezi mraky, je příbytek bohů. Kdo se odváží se sem vypravit a spatřit tváře těchto bohů, bude usmrcen!”

Traduje se, že ti, kdo chtěli horu ztéci, náhle sešli z cesty a vydali se opačným směrem. Ti, kdo mířili k vrcholu, se odtud už nikdy nevrátili. Poručík R. C. Wilson svůj neúspěšný pokus o zdolání hory takto okomentoval: “Když jsem objevil snadnou cestu na vrchol této hory, začalo hustě sněžit, což znemožnilo výstup.”

Ruský horolezec Sergej Čistjakov zase přiznal, že když stanul pod horou, rozbušilo se mu srdce a cítil, že zde nemá co pohledávat a musí se vrátit. “Jakmile jsme začali sestupovat, ulevilo se mi,” svěřil se. Také Reinhold Messner si na Kailas netroufl a jen vykonal obřadní pouť kolem hory.

Když se rakouský spisovatel a horolezec Herbert Tichy (1912-1987) zeptal jednoho z místních tibetských lídrů, zda lze na Kailas vyšplhat, dostalo se mu této odpovědi: “Jen ten, kdo je úplně bez hříchu, může sem vystoupat. A ten ve skutečnosti nebude muset kvůli tomu ztékat strmé stěny z ledu – promění se prostě v ptáka a vyletí nahoru.”

Sídlo bohů a pupek světa

Hora Kailas je posvátná pro čtyři asijská náboženství: bönismus, buddhismus, hinduismus a džinismus. Nejstaršími uctívači hory byli patrně bönisté, kteří věří, že je místem, kam sestoupil z nebes zakladatel jejich náboženství. Pro hinduisty a buddhisty je Kailas vnímán jako mužský prvek, falus z kamene a ledu. Tvoří tak celek s blízkým posvátným jezerem Manasarovar, které reprezentuje bezedný a tajemný ženský prvek. Pro věřící obou náboženství je Kailas navíc mytickým středem světa a osou vesmíru. Hinduisté totiž Kailas někdy ztotožňují s mytickou horou Méru. Na vrcholu Kailase má nebeský trůn bůh Šiva, který zde přebývá se svojí manželkou Párvatí. Podle hinduistů je Kailas příbytkem boha Šivy a jeho choti Párvatí.

Pro džinisty je Kailás posvátnou horou Aštapada, kde první tírthankara Adinátha dosáhl duchovního osvobození. Podle buddhistů na úpatí hory ve 12. století meditoval tibetský buddhistický světec Milaräpa a podle legendy zde svedl vítězný boj s bönistickým mágem Naro Bončhugem.

Vstup do podzemní říše

Další velmi rozšířená legenda hovoří o tom, že pod horou Kailas se nachází jeden ze vstupů do bájné země Šambaly. Je to údajně spirituální království, obývané lidmi s nadpozemskými schopnostmi. Bez jejich souhlasu do této podzemní říše nemůže vstoupit žádný smrtelník. Vchod je navíc uzavřen sedmi branami, které jsou zajištěny různými nástrahami. Tou první je, že každý člověk v blízkosti první brány velmi rychle zestárne a během několika hodin zemře. Kailas je spojován se spirituální říší Šambalou.

Ruský profesor Ernst Muldašev při své návštěvě Tibetu zjistil, že tyto zkazky nejsou daleko od pravdy. Všiml si totiž, že v blízkosti hory ubíhá lidský věk mnohem rychleji. Za dvanáct hodin, které člověk při hoře Kailas stráví, zestárne asi o 2 týdny! Důkazem toho je rychlejší růst nehtů a vlasů. Místní mniši Muldaševovi řekli, že se jedná o slabé vyzařování první podzemní brány do Šambaly. Ten, kdo se dostane k první bráně, by údajně každou minutou zestárl asi o rok.

Skrytá pyramida

Toto je však jen jedna z mnoha záhad hory Kailas. Tajemná je totiž i její výška. Oficiální čínská měření uvádějí, že Kailas měří 6714 metrů, místní lidé však tvrdí, že hora má výšku jen 6666 metrů. Na jejím vrcholu je totiž posazená uměle postavená pyramida, která horu činí vyšší. Tato pyramida je navíc orientována přesně podle světových stran a dělí procházející poledník přesně v jedné třetině. Tibetští mniši navíc profesorovi Muldaševovi sdělili, že pyramida na vrcholku hory je dutá a uvnitř ní se nacházejí tajné prostory. Stúpa pod horou Kailas.

Propojení s jinými monumenty na světě

Odborníky z celého světa však překvapuje fascinující zeměpisná poloha hory. Její vzdálenost od severního pólu je přesně 6666 kilometrů a od jižního pólu to je přesně 13 332 kilometrů – tedy dvojnásobek. Ve vzdálenosti 6666 kilometrů od hory Kailas leží megalitická stavba Stonehenge. Spojnice hory a severního pólu vedena po obvodu Země protne na americkém kontinentu nejvýznamnější obřadní centrum Střední Ameriky Teotihuacán. Pokud spojíme vrchol Kailasu se středem Země, na druhé straně planety se zase dostaneme k Velikonočnímu ostrovu. Může být toto vše jen náhoda? Muldašev je přesvědčen, že určitě ne. Tibeťané totiž profesoru prozradili, že hora Kailas v dávných dobách tvořila severní pól planety a Velikonoční ostrov zase jižní pól. Pak však přišla obrovská katastrofa a zemská osa se vychýlila o 60 stupňů. Při této katastrofě prý byla zničena vyspělá civilizace, a tak se příslušníci elity ukryli do podzemí, kde dodnes žijí v říši jménem Šambala. Na zemském povrchu zůstali lidé, kteří vybudovali současnou civilizaci.

Zdroj: 1

Komentáře: