Russell Crowe: Nejsem z těch, kdo líže cizí boty
Před světovou premiérou filmu The Nice Guys dal herec Russell Crowe rozhovor pro Sputnik Estonsko, vypověděl o novém filmu a odpověděl na několik osobních otázek.
Očekávalo se uvidět Crowa s bříškem, rozervaného na kusy — přesně tak, jak je představen ve filmu The Nice Guys. Ke všeobecnému překvapení se ale objevil energický a štíhlý člověk.
Russelle, vy jste ve skvělé formě. Dokonce to vypadá, že i v lepší, než během natáčení The Nice Guys. Co se stalo?
Ano, já nyní vypadám lépe než ve filmu (směje se). Ve skutečnosti nesportuji pouze poslední dobou, a to kvůli přeletům, rozhovorům a dalším událostem, které jsou spojené s filmem. Celkově je ale vždy nezbytné nacházet si čas trochu se zapotit. Přestože je to samozřejmě velmi složité. Nějakou dobu jsem vedl takový život bez pohybu: nechodil, nejezdil na kole, nechodil do posilovny a nabral jsem váhu. Uvolnil jsem se…
Je těžké rozhodnout se zhubnout?
Těžké je to asi jen z psychologického pohledu. Člověk má sklony škodit sám sobě. Existuje ale taková věc jako adrenalin, který je potřebný a jeho nedostatek se vždy pocítí. Na to, abych se vrátil do formy, jsem potřeboval tři měsíce. Všechno bolelo a dokonce i ty nejprostší věci mi připadaly složité. Výsledek je ale vidět — od září do prosince minulého roku jsem zhubl 24 kilogramů.
Dáte tedy rady těm, kdo si přejí zhubnout?
Pokud si přejete zhubnout, jezte více bílkovin a sportujte. Už za dva týdny pocítíte rozdíl. Ale pro to, abyste dosáhli velkých výsledků, musíte dodržovat železnou disciplínu alespoň měsíc. Jenom tak si může muž udržet formu, při které mu břicho nebrání v tom vidět to, co se nachází pod ním (směje se).
Pohovoříme o filmu? Kde jste byl v roce 1977 (v době, ve které se odehrává film The Nice Guys)?
Byl jsem v Sydney. Byl jsem druhým rokem ve starší škole. Kromě toho mě nezajímalo nic, kromě muziky, koncertů a holek.
The Nice Guys je jedna z mála komedií ve vaší filmografii. Proč je to tak?
Mám ve své filmografii komedie, přestože jich není mnoho. Nikdo nečte můj životopis, když mi dává roli. A nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že já pracuji v nějakém jednom určitém žánru. Existuje ale jistý pocit při výběru materiálu. A tento materiál mě nalákal. Takže ve výsledku máme komedii, já jsem ale byl přesvědčený, že pracujeme na vážném filmu. Mimochodem, právě v sedmdesátých letech bylo přijato mnoho rozhodnutí, které zničily budoucnost planety. Takže kromě humoru máme v našem filmu i patetickou stranu, a ta se výborně snímá.
Několik slov o vaší roli. Jackson — nájemný strážсe, chrabrý, silný. Spolu s tím jste mu udělil ale jakousi dětskou zranitelnost. Odkud se bere takové směřování k něžnosti?
Mně se zdá, že není správně hrát úplně neproniknutelné individuum. Samozřejmě, že existují takoví lidé, kteří chtějí vypadat jako velcí hrdinové. Nicméně všichni tvrdí muži, které jsem v životě potkal, se ve skutečnosti potom ukázali jako docela složité osobnosti. Všichni mají rodiny, city, tomu není možné se vyhnout. Co já se pokaždé pokouším dělat, to je změnit každou svoji roli do plnocenného člověka.
Cítíte, že v tento moment žijete plný život?
V moři našich pohybů po životě my sami se jakoby rozšiřujeme, naplňujeme, učíme se více, dáváme jiné významy tomu, co děláme, lépe chápeme svět okolo nás. Pokud sami od sebe hodně očekáváme, tak se vždy budeme dále učit. Zdali žiji plný život? Cestuji. Jak se vy cítíte na cestách?
Kdy jste si přestal všímat toho, co o vás říkají?
Cožpak jsem si toho někdy všímal? Přesto ale pro každého herce je důležité cítit jakousi sympatii ze strany diváků.
Vystupoval jste alespoň jednou v roli fanouška? Bral jste si třeba někdy autogram od hvězd?
Ano, jednou jsem poprosil o autogram Harrisona Forda. Ale ne pro sebe, nýbrž pro děti. Počítá se to? Harrison na mě tehdy koukl a řekl: „Russelle, myslíš to vážně?!" Já jsem odpověděl: „Promiň, ale já to musím udělat." Buuuum! V ten rok jsem byl vyhlášený za otce roku!
Existují věci, které nikdy neděláte?
Nejsem z těch, kdo líže cizí obuv a doufá, že se někomu zalíbí nebo bude vypadat jako příjemný člověk. Mě zajímá moje práce. Mám ke své profesi skutečně vášnivý vztah, nehraji pro to, abych přežil. A dělám si starost o reakci publika. Vůbec ale nepotřebuji, aby si lidé okolo mysleli, že jsem dobrý člověk. O to si nedělám starosti. Co děláte mimo natáčení?
Trávím čas v přírodě. Starám se o dobytek, jezdím na kole, kochám se výhledem. Nyní o tom mluvím pouze kvůli tomu, že pokud jsme zvědaví, život nám může přinést neočekávané dárečky. Já jsem připravený takové momenty následovat.
Která z vašich rolí s vámi zůstala navždy? Pokud taková samozřejmě existuje.
Do jisté míry existují uvnitř mně všechny. Jsou přesně jako naše životní zkušenost — naše důležitá, neoddělitelná část.
Zdroj: cz.sputniknews.com