Obama zabouchl dveře Putinovi před nosem
Říká, že pokud Putin nechce zlikvidovat ruské síly odvetného úderu, bude muset být prvním, kdo zmáčkne jaderný knoflík.
...
Činy mluví hlasitěji, než pouhá slova, a americký prezident Barack Obama nyní jednal, a ne mluvil. Odmítl diskutovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o největší obavě Ruska týkající se současných změn v americké jaderné strategii – obzvláště o ohromující změně, která děsí Putina.
V neděli, 5. června, Reuters uveřejnila titulek „Russia says U.S. refuses talks on missile defence system“ a uvedla, že „Spojené státy odmítly ruské nabídky na probrání protiraketového programu Washingtonu, jak uvedl náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov v neděli, a označil tuto iniciativu za „velmi nebezpečnou“.
Rusko se obává, že pokud systém „protiraketové obrany“, který nyní Spojené státy instalují na ruských hranicích a v jejich blízkosti, funguje, pak budou Spojené státy schopny zahájit překvapivý jaderný útok na Rusko, a tento systém, který byl vyvíjen desítky let a nazývá se „Aegis Ashore Missile Defense System“, zničí rakety, které Rusko odpálí v rámci odvety, a Rusům pak nezbudou žádné prostředky odvety, vyjma jaderného zamoření celé severní polokoule a globální jaderné zimy, což by byl důsledek amerického útoku na Rusko, o kterém někteří stratégové na Západě říkají, že je pro USA zvládnutelným problémem a že likvidace Ruska by to za tyto náklady stála.
Tato teorie o vyhratelné jaderné válce (kterou, jak se zdá, USA nahrazují předešlou teorii zvanou M. A. D. (vzájemné zničení)), byla poprvé vážněji předložena v r. 2006 v prestižním americkém časopisu Foreign Affairs, pod titulkem „Nástup jaderné nadvlády“ (“The Rise of Nuclear Primacy”), a obhajovala drzejší americkou strategickou politiku vůči Rusku, založenou na údajné americké technologické nadřazenosti u zbraňových systémů a možném omezeném časovém okně, které lze využít, než se Rusko vzpamatuje a příležitost zmizí.
Paul Craig Roberts byl první na Západě, kdo psal o ruských obavách, že Barack Obama by mohl být stoupencem této teorie. Jeden z Robetsových prvních článků vyšel 17. června 2014, s titulkem „Washingtonu buší do válečných bubnů“ (“Washington Is Beating The War Drums”), kde poznamenal, že „americká válečná doktrína byla změněna. Americké jaderné zbraně již nejsou určeny jen k odvetným účelům, ale jejich role byla povýšena na prostředky preventivního jaderného úderu“.
Ruský prezident Vladimir Putin se mnohokrát pokusil nadnést tuto záležitost prezidentu Obamovi, naposledy prostřednictvím veřejného vyjádření svých obav z 27. května. Veřejné prohlášení Antonova z 5. června je evidentně pokračováním Putinovy snahy, kdy Antonov oznámil, že Obama nyní výslovně odmítá diskutovat o Putinových obavách ohledně této záležitosti.
Fakt, že tato snaha ruské vlády probíhá prostřednictvím veřejných médií, místo soukromých rozhovorů (stejně jak tomu bylo během kubánské raketové krize v r. 1962, kdy tomu bylo naopak a americký prezident se obával instalace sovětských raket 90 mil od amerických hranic), naznačuje, že pan Obama, na rozdíl od prezidenta J. F. Kennedyho v r. 1962, odmítá komunikovat s Ruskem a USA jsou nyní potenciálně v pozici agresora.
Rusko činí přípravy, pro případ, že bude muset (kvůli raketovému systému Aegis) zaútočit první. Nicméně někteří lidé znalí problematiky říkají, že Rusko nikdy nezaútočí první. Možná, že americký prezident Obama postupuje na základě podobného předpokladu, a to je důvod, proč odmítá diskutovat o této záležitosti se svým ruským protějškem. Avšak pokud si pan Obama přeje vyhnout se jaderné konfrontaci, pak odmítání již samotné diskuse vysílá signál o opaku – tedy že připravuje jaderný útok na Rusko – prostě proto, že tuto záležitost odmítá probírat. V takovém případě je jeho odmítání samo o sobě odpovědí na Putinovu otázku, přibouchnutím dveří Putinovi před nosem. Je to behaviorální odpověď, místo pouhé verbální.
Geostratég John Helmer 30. května probíral otázku toho, kdy pro Putina pravděpodobně nastane „okamžik spouště“, kdy bude muset rozhodnout, jestli již neexistuje rozumná alternativa a je nutné zahájit – a pak to bude muset učinit on – třetí světovou válku.