Rusko má pravdu, USA skutečně porušilo slib ohledně rozšiřování NATO
Rusko má pravdu, když tvrdí, že USA porušily slib ohledně rozšiřování NATO, píše americký expert na mezinárodní bezpečnost Joshua Shifrinson v článku pro Los Angeles Times. Zatímco představitelé Západu hovoří o "provokacích" Ruska a tvrdí, že je hrozbou pro Evropu, Moskva zveřejňuje jiný příběh.
Rusko je podle něj poškozenou stranou, která je nucena přemýšlet o vlastní obraně. Představitelé RF tvrdí, že USA je v roce 1990 ujistilo, že NATO se nebude rozšiřovat na východ.
Západ razantně protestoval, prohlašuje, že taková dohoda nikdy neexistovala. Jenže stovky memoárů, protokolů a zveřejněných amerických archivů poukazují na opak, prohlašuje Shifrinson.
Tyto dokumenty "nedělají z Putina svatého", jen dokazují, že prohlášení o tom, že Rusko je "dravec" nejsou opodstatněné. Prostudujíc tyto dokumenty Shifrinson nabízí následující obraz. Poté, co v roce 1989 padla Berlínská zeď, vyvstala otázka, koho spojencem se stane Německo? USA čili NATO? Nebo SSR čili Varšavské smlouvy? Nebo nikoho?
V administraci G. Bushe se rozhodli, že sjednocené Německo se musí stát součástí NATO.
V únoru 1990 to USA navrhlo Rusku, což dosvědčuje stenografický záznam o rozhovorech v Moskvě. V souladu s ním tehdejší státní tajemník J. Baker prohlásil připravenost poskytnout SSSR za podporu americké pozice ohledně Německa železné záruky toho, že aliance se nerozšíří "ani o palec".
Ani ne o týden s tím M. Gorbačov souhlasil. Neuzavřeli žádnou formální dohodu, jenže pro obě strany bylo očividné, že jde o "službu za službu". Gorbačov podpořil spojenectví Německa se Západem a USA omezí rozšiřování NATO. Vnitřní memoranda a záznamy představitelů administrace G. Bushe prokázaly: že USA si to ještě v ten měsíc rozmyslelo a rozhodlo, že vzdát se rozšiřování vojenské aliance není v jejich zájmech.
Už v říjnu zhodnotilo otázku o tom, kdy vlastně třeba dát najevo "východoevropským demokraciím", že NATO je připraveno na jejich přijetí. Zdá se, že Američané při tom pokračovali v přesvědčováni Rusů, že zájmy Moskvy budou v této záležitosti brány na zřetel.
Proto na tom není nic divného, že Rusko bylo rozhořčené, když Polsko, Maďarsko, Česko, pobaltské a jiné státy zvali v polovině 90. let do NATO, vysvětluje Shifrinson. Rozšiřování NATO neomlouvá "bojovnost Putina", ale fakta jsou důkazem, že nespokojenost Ruska je oprávněná a že NATO se svou politikou pomohlo zvýšení napětí v Evropě.
Zdroj: prvopodstata.com