Izrael hledá náhradní partnery za USA a přiklání se k Rusku
Izrael hodlá hledat nové partnery v náhradu za USA, kvůli zhoršení styků s nimi, řekl izraelský ministr zahraničí Lieberman. Z tohoto důvodu také navštívil ministerský předseda Netanjahu Ruskou federaci s cílem přesvědčit Moskvu o tom, že dohoda s Íránem o jaderném programu je „špatná“. Má to budoucnost?
Jedná se o započatá ženevská jednání mezi „šestkou“ a islámskou republikou o postupném ukončení obohacování uranu Íránem (nad 20 %) výměnou za zrušení sankcí OSN a rozmrazení aktiv na Západě.
Izrael se obává výroby jaderné bomby i navzdory jednání, a to v průběhu pěti až sedmi týdnů i toho, že bomba bude použita proti Izraeli, který prý je podle ajatolláha „určen na zničení“.
Takové emoce jsou stále pro Izraelce charakteristické. Ruské vedení má jiné stanovisko než izraelské. Íránským jaderným programem není znepokojeno, bere v úvahu, že je to program mírový a pomáhá jeho rozvoji. V Búšehhru buduje atomovou elektrárnu.
Proč Netanjahu do Moskvy přijel? Podobně jako jiní vůdcové z regionu. Po snížení autority USA se snaží řešit své problémy prostřednictvím Ruska. Když Rusko brilantně vyřešilo složitý syrský problém, tak tentokrát jde o Írán.
Ministr zahraničí Izraele řekl, že svazky mezi ním a USA oslabily. Dále řekl, že Izrael musí přestat s nároky, stížnostmi, sténáním a musí hledat země nezávislé na penězích z arabského nebo islámského světa, které by s Izraelem chtěly spolupracovat na nových principech.
Prezident Institutu Izraele a Blízkého východu Jevgenij Satanovskij řekl Pravdě, že vztahy Izraele a Ruska směřují k prudkému rozvoji a pro Rusko je ochlazení mezi USA a Netanjahuem velmi dobrý signál. Takovou možnost je třeba využít. Netanjahu byl po setkání s Putinem velmi pozitivně naladěn. Oba se navzájem slyšeli. Neznamená to ale, že se Rusko musí ve věci Íránu a jiných otázek postavit na stejnou pozici jako Izrael. Úroveň otevřenosti a dobrosrdečnosti mezi Moskvou a Jeruzalémem je bezprecedentní a není srovnatelná se vztahem Jeruzaléma a Washingtonu, řekl Satanovskij.
Náměstek izraelského ministra zahraničí řekl pro izraelské radio, že se snaží ovlivnit ruskou stranu tak jako všechny účastníky procesu (jednání s Íránem). Dále řekl: „Rusko nepřijme izraelský postoj vcelku, avšak jakákoliv, byť malá změna ruské pozice může mít na jednání vliv.“ Ještě před tím oznámil, že se Izrael necítí zavázán jakoukoliv ženevskou dohodou, a proto má svobodnou vůli dělat všechno, co je třeba, aby se Írán nedostal k jaderné bombě.
Bylo-li cílem návštěvy Netanjahua ovlivnit prezidenta RF, nejsou signály, že se tak stalo. Navíc, izraelské noviny Maariv napsaly, že Putinovo prohlášení bylo dáno novinářům v předstihu a následně byly změněny jen některé pasáže tak, aby pro izraelského prezidenta byly přijatelnější. Podle dalších místních novin Yediot Aharonot měla návštěva v Moskvě za účel ponížit USA po ochlazení jejich vztahu k Izraeli kvůli rozporu postoje k dohodě s Íránem. Každý ví, že Putin podporuje a bude podporovat režim ajatolláha v Íránu.
Pravděpodobně nejde o průlom ve vztazích s Ruskem, ale o jakousi snahu ukázat Spojeným státům tuto možnost. Izrael na Spojených státech silně závisí. Mají spolu přes tři tisíce smluv. Bez podpory Ameriky se Izrael do žádného dobrodružství proti Íránu nepustí. Žádná senzace z jednání Putina s Netanjahuem nevzešla. Netanjahu vyslovil myšlenku, že by bylo dobré pro nastávající jednání s Íránem využít syrský vzor a dát dohodu pod kontrolu OSN. Putin řekl, že doufá v rychlé uzavření dohody.
Je s podivem, že při všech průzkumech spojenců nikdo nebere v potaz postoj ajatolláha Chameneího, skutečné hlavy státu, který může vetovat jakékoliv dojednání uzavřené prezidentem nebo vládou. Začátkem listopadu řekl, že Írán od Západu nedostal na oplátku za zastavení obohacování uranu v roce 2003 nic. Řekl doslova: „Proto Írán neustoupí ani o píď od svých práv.“
Je ještě podivnější, že se nikdo nezabývá tím, že sám Izrael drží jaderné zbraně. Izrael, který si zakládá na civilním charakteru svého státu a své zásadě nepoužít jadernou zbraň jako první. Možná je ale izraelská strategie založena na principu, že si tento stát nemůže dovolit prohrát válku. Znamená to snad, že jaderné zbraně použije jako „poslední naději“. A to je pro budoucnost mnohem nebezpečnější než neexistující íránská jaderná bomba.
Komentáře: