Seznam 10 porušení mezinárodního práva ze strany Velké Británie a USA zazněl v Radě bezpečnosti OSN
Iľjičev přečetl seznam událostí od druhé poloviny 20. století dodnes jako reakci na obvinění vůči Moskvě v souvislosti s událostmi na Ukrajině a spojení Krymu s Ruskem, oznámila tisková agentura TASS.
"Některé delegace dnes vzpomínali porušení principů Charty OSN neopodstatněně obviňující Rusko.
Aby tyto fantazie nevyvolaly nesprávný dojem, dovolte mi přečíst krátký přehled nejvýraznějších případů porušení mezinárodního práva, porušení včetně cílů a principů Charty OSN za poslední desetiletí, zvláště proto, že se na ně zjevně zapomnělo ", uvedl diplomat.
Konkrétně upozornil na bombardování jemenského Мaribu v 1946 Velkou Británií, přičemž Rada bezpečnosti OSN v rezoluci 188 odsoudila tento čin "zvýrazňujíc nesoulad represí s cíli a zásadami Charty OSN".
"V roce 1983 USA vojensky vtrhli na Grenadu. Valné shromáždění OSN v rezoluci 37/8 označilo kroky USA za "hrubé porušení mezinárodního práva. Mnozí vědí o reakci tehdejšího prezidenta USA Ronalda Reagana na tento dokument - tato zpráva mu nijak nezkazila chuť při snídani ", připomněl Iľjičev.
V roce 1986 USA zaútočili na Libyi a v 1989 vtrhli do Panamy. V obou případech Valné shromáždění OSN odsoudilo tyto agrese a kvalifikovalo je jako porušení mezinárodního práva.
Ruský diplomat zdůraznil, že porušení Charty OSN konstatoval i Mezinárodní soud.
"Například v historicky prvním rozhodnutí ve věci korfského kanálu v 1946, Mezinárodní soud konstatoval narušení suverenity Albánie Velkou Británií. Dobře známé je i rozhodnutí ve věci Nicaragua versus USA v 1986 roce. V rozhodnutí Mezinárodní soud přímo prohlásil, že USA narušily svrchovanost Nicaragua a také normy zakazující vměšovat se do vnitropolitických záležitosti země a používat přitom vojenskou sílu ", oznámil Iľjičev.
"Nezodpovědný postoj" USA a jeho spojenců k chartě OSN pokračoval i při bombardování Jugoslávie v roce 1999, a také při úroku na Irák v 2003-em. Následovala Libye, ve které "s údajně altruistické pomocí zvenčí došlo k požáru, který zničil stát a zanechal jen popel a chaos", řekl diplomat. "Právě takové nezákonné zamíchávání se formou nelegitimních leteckých úderů v Libyi nebo dodávek zbraní nevládním ozbrojeným skupinám" přivedlo k nárůstu radikálních nálad v Sýrii, co nakonec "vyústilo do vzniku a zesílení takových hrůz" jako teroristická skupina "Islámský stát".
"Následky míchání se do Libye a Sýrie mají rozsáhlé dopady. Hrozné utrpení civilistů, zničení kulturního dědictví lidstva a bezprecedentní migrační krize ", řekl Iľjičev. Uplynulo 70 let od skončení II. světové války a základní principy tvořící základ mezinárodních vztahů "se pro některé stávají rušivým prvkem a následně předmětem alternativních interpretací nebo jsou přímo obcházena."
"Pravděpodobně to bude presumpce vlastní výjimečnosti, která některým státem již dlouho dovoluje stavět se nad cíle a principy Charty OSN", uvedl na závěr diplomat.
16. března 2014 proběhlo na Krymu referendum o statusu do té doby autonomní republiky, přičemž více než 96% zúčastněných (83% účast) hlasovalo za spojení s Ruskou federací. 21. března 2014 prezident RF Vladimir Putin podepsal zákon o ratifikaci dohody o vstupu Krymu a nezávislého města Sevastopol do Ruské federace, jakož i pokyn na vznik krymského federálního kraje.
Zdroj. hlavnespravy.sk
Komentáře: