Rockefellerové si hrají s ohněm: Ropný program je čím dál nebezpečnější
Cena ropy spadla pod 30 dolarů za barel.
Propad cen za ropu, který alarmoval svět, když to začalo v r. 2014 již trvá déle, než se očekávalo. Zemní plyn, ocel, měď a jiné komodity také zažívají pokles cen. Ekonomové začínají být znepokojeni, jelikož se objevují všechny znaky určitého druhu blížící se ekonomické krize.
US média nás naváděla, abychom věřili tomu, že za hrozící eskalaci ekonomické krize je zodpovědný výhradně „čínský pokles“. Nicméně, je obecně uznávané, že nízké ceny ropy jsou pro globální ekonomiku poněkud nákladné, a že tato dlouhodobá, umělá deflace je čím dál tím nebezpečnější. Pokles ceny je naplánován záměrně a je vyvoláván pro specifické účely. Z velice sobeckých důvodů si Rockefellerův dům zahrává s ohněm a hrozí zapálením celé světové ekonomiky až do základů.
Zajištění Moci Exxon-Mobile
Rockefelleři jsou již po dlouhá léta jednou z nejmocnějších rodin ve Spojených Státech. Jejich historie se dá vysledovat až do 19. století a s ním spojeným zrozením společnosti jménem Standard Oil. Dnes můžeme jejich moc nalézt v největší světové ropné společnosti, Exxon-Mobile. Exxon Mobile, přímý potomek společnosti Johna D. Rockefellera, Standard Oil, je pátou největší společností na celém světě.
Dávno, ještě v dobách, kdy se Rockefelleři dostávali k moci, byla cenová manipulace jejich oblíbenou taktikou k poražení jejich konkurence. V 19. století Rockefelleři snižovali své ceny a zaplavili trhy levnou ropou. Jakmile šli dolů jejich konkurenti, oni zvedali ceny zpět nahoru a profitovali více, než kdy jindy. Tato metoda centralizace ekonomické moci byla vyvinuta téměř ve vědu Johnem D. Rockefellerem a jeho přisluhovači. Nakonec se Standard Oil stal cílem Theodora Roosevelta s jeho slavnými reformami rozbíjení trustů.
V posledních desetiletích se Rockefellerové vyznačovali mezi US mocenskými elitami tím, že začali být více političtí. Rada pro zahraniční vztahy, vysoce tajná skupina expertů, kde se diskutuje a ustanovuje US zahraniční politika, je téměř zcela financována Rockefellery a financemi Ford Foundation. Peníze Rockefellerů stojí za společnostmi Asia Society, Open Society Foundations, a mnohými dalšími hlasy v US politickém diskursu.
Ačkoli jsou Rockefellerové jedni z nejbohatších lidí na světě, jejich bohatství se neslučuje s konzervativní politikou, jak si někteří mohou naivně myslet. Od druhé světové války jsou Rockefellerové liberály. Nápisy, honorující Rockefellery můžeme nalézt uvnitř Riverside Church, New Yorské religiózní instituce spojené s protiválečným a občanskoprávním aktivismem.
MSNBC, US televizní síť, která podporuje liberální politiku Rachel Maddow a Chrise Hayese, stejně jako prodemokratické komediální črty Saturday Night Live, vysílá zevnitř z Manhattanského Rockefellerova Centra. The National Broadcasting Company (NBC) mediální konglomerát byl vytvořen společností General Electric, jedním z největších vojenských kontraktorů. GE je také součástí Rockefellerského impéria.
Rodina Rockefellerů je známá podporou reproduktivní volby, stejně jako práv gayů a lesbiček. Jsou úzce spojeni s demokratickou stranou. Pozemek, na kterém bylo postaveno velitelství Spojených Národů, byl kdysi majetkem rodiny Rockefellerů. Byl organizaci věnován.
Vlastnictví této mocenské rodiny, Exxon-Mobile, nemůže být odděleno od jejich strategických politických aliancí. Úřad Baracka Obamy a Demokratická strana byli věrnými ekonomickými a politickými sluhy Rockefellerovy dynastie. Peníze, stojící za primárními oponenty demokratů na politické scéně, pochází od primárního konkurenta Exxon-mobilu. Obsese MSNBC s demonizováním „Bratří Kochů“, jakožto inkarnace moderního politického zla, není zcela jenom o politice. Za tou politikou stojí klasická obchodní rivalita mezi Exxon-Mobile a Koch Industries.
Ropný program
Rockefellerů-CIA Tři země, které jsou největšími oponenty Spojených Států na geopolitické scéně – Rusko, Venezuela a Írán – jsou taktéž vývozci ropy a hlavními konkurenty US ropných společností. Všechny tyto tři země mají nezávislé ekonomiky, zaměřené na státem vlastněné přírodní suroviny. Každá z těchto zemí také trpí vážnými následky z poklesu cen za ropu.
Opozice pravého křídla ve Venezuele – financovaná Rockefellery a nestátními organizacemi napojenými na Fordovu Nadaci – získali vládu nad parlamentem v prosincových volbách 2015. Bolivijské hnutí, vedené Sjednocenou Socialistickou Stranou a Nikolasem Madurem, přišlo k moci využitím ropných výtěžků k financování bydlení, vzdělávání, zdravotnictví a komunitou ovládaných médií. Propad cen ropy způsobil těmto silám ohromné problémy a oslabil sociální programy.
Ekonomické problémy, způsobené US sankcemi proti Islámské Republice Írán, ještě zintenzivněly propadem cen za ropu. Obtížné ekonomické okolnosti ovlivnily Íránské veřejné mínění, což posílilo prezidenta Hassana Rouhaniho a skupiny, nazývající sebe „reformní hnutí.“ Propad cen ropy byl zásadním faktorem, který se stal příčinou nukleárního usnesení P5+1, ve kterém dvě třetiny Íránského mírumilovného nukleárního programu byly rozebrány. Rusko bylo donuceno snížit svůj domácí rozpočet. Utrácení vládních financí velice zpopularizovalo Vladimíra Putina. Vládou vlastněná ropa a zemní plyn umožnila Rusku restartovat svoji ekonomiku po katastrofické zkušenosti z 90. let.
Rockefellerové a jejich přátelé v Radě pro Zahraniční Vztahy přišli na to, že ponechání cen za ropu na nízké úrovni slouží dlouhodobým zájmům US zahraniční politiky – tzn. ponechání Wall Street v centru globální ekonomiky.
Takže, jak je onen pokles cen za ropu vlastně prováděn? Co způsobuje, že jdou cely dolů? Inovace v technologii, jako například hydraulické štěpení a nové metody vrtání, zcela jistě hrály nějakou roli. Nicméně, hlavní důvod pro extrémní propad je Království Saúdské Arábie. Represivní, lidská práva porušující Saúdská monarchie každý den pokračuje ve vysílání desítek milionů barelů s ropou na mezinárodní obchod. Navzdory ztrátě miliard dolarů a toho, že zakouší zhoršující se vnitřní krizi, saúdský režim pokračuje v expanzi aparátu své ropné produkce. Saúdská Arábie popravila 1. ledna 47 lidí, čímž naznačila, že její vnitřní problémy eskalují.
Důvodem, proč se Saúdská Arábie libuje v sebedestruktivní ekonomické politice je pouhá poslušnost. Saudská ropa je de facto majetkem Wall Street. Saúdská Arábie má čtvrtý největší vojenský rozpočet ze všech států světa, přičemž zbraně nakupují výhradně od Spojených Států. Království slouží jako rozšíření hlavních US ropných a vojenských společností. Saúdský režim zaplavuje trh, přičemž ztrácí finance a devastuje jejich zemi, protože šéfové Exxon-Mobile, neboli Rockefellerovy rodiny, to nařizují.
Opozice Trumpů a Kochů
Propad cen za ropu neslouží pouze geopolitickým účelům. Existuje k tomu také tuzemská strana. Vynález hydraulického štěpení a vzestup domácí ropné produkce ve Spojených Státech oba svým způsobem dodali sílu Rockefellerovým konkurentům. Bratří Kochové se zjevili silnější než kdy předtím, spolu se spoustou menších magnátů, kteří postrádají dlouhodobý a tak zakotvený vliv, jakým vládne Rockefellerova dynastie.
Us Kongres zrušil zákaz exportu ropy z roku 1973 a tito domácí konkurenti mohou nyní exportovat na mezinárodní trhy. Nemělo by být žádným překvapením, že Keystone Pipeline a “Drill baby, drill“ se stali heslem republikánské politiky. „Drill, baby, drill!“ znamená rozbít moc Rockefellerů a posílit Koch Industries, spolu s celou skupinou zbohatlíků kolem nich seskupených, žadonících po větších soustech ropných profitů.
Rockefelleři doufají, že propad cen ropy může nejenom porazit vynořující se anti-kapitalistický blok po celém světě, ale také jejich domácí konkurenty. Tato strategie taktéž funguje. Houston, politická centrála pro povstání Kochů, zažívá krizi s bydlením kvůli poklesům cen za ropu. Aktuální článek ve Wall Street Journalu popisoval, jak město v Montaně, jménem Williston, ještě před několika lety vzkvétající novou ropou, bylo taktéž zdevastováno.
Teď, když více ideologicky pravičácká Tea Party udělala svou část, bratří Kochové dosadili Donalda Trumpa, jako svého samovládce proti Rockefellerskému establishmentu. Zatímco Trump hlásá nenávist proti imigrantům a muslimům, poklepávajíce se na hrudi falešným populismem typu „prostý občan“, pokouší se vybudovat politickou armádu. Naděje neklade tak moc na ukořistění prezidentského křesla, jako na posílení Fordovy Nadace, jako násilné oddělení Fordovy Nadace a Rockefellerových think-tanků od jejich monopolu na stanovení politiky. Důvodem, proč se Trump straní standardního postupu pro US zahraniční politiku, který se zdá přívětivější k Rusku a kritičtější k Saúdské Arábii, je to, že reprezentuje opozici Wall Street k Rockefellerově dominanci. Různé strategie v souvislosti se zeměmi vyvážejícím ropu nejsou zcela zakázané.
Kromě tržních rivalit existuje dlouhá historie napětí mezi CIA a Pentagonem. Výcvik CIA vedení je prováděn na místech, jako Harvard nebo Yale, kde se pečlivě studuje umění dosáhnout dlouhodobých geopolitických cílů. Vojenští generálové, na druhou stranu, jsou cvičeni pouze v náročné vědě vyhazování věcí do povětří. Není divu, že tyto dvě skupiny přicházení často do konfliktu. Rockefellerové s Radou pro Zahraniční Vztahy a aliancí s Georgem Sorosem, byly vždy blíže k CIA a Demokratům. Armáda konsistentně straní s Republikány.
Na světové scéně Rockefelleři doufají, že postupně finančně vyhladoví své oponenty, čímž je zbaví US moci, zatímco budou rozpoutávat krizi ve stylu vnitřní „barevné revoluce“. Na druhé straně, Donald Trump mluví o „pořádném vybombardování“ Iráku a jeho stoupenci mají daleko více nadšení pro přímé vojenské útoky na vzdorující země. Napjatá patová situace kolem P5+1 nukleární dohody byla manifestací těchto strategických rozdílností.
Agonie kapitalistické krize
Zatímco Rockefelleři a Obamův úřad pokračují ve vedení ekonomické války proti Rusku, Venezuele a Íránu – a zatímco ve stejné době se pokouší ekonomicky oslabit Koch Industries a zajistit moc ropných monopolů – globální ekonomika se řítí do katastrofy. Saúdové pokorně produkují ropu, a ceny v dalších sektorech, jako je zemní plyn, se drží těsně vzadu. Sebevědomí investorů klesá a očekávaná panika započíná.
Zatímco věci jdou po sestupné spirále, Donald Trump a bratří Kochové se pokoušejí využít ideologické pravé křídlo. Obsedantně proizraelské, antiislámské a antiimigrantské sektory US dělnické třídy, které lze primárně najít mezi vyvlastněnými bělochy jihu a venkovských oblastí, jsou chápány jako potenciální političtí nájemní ranaři.
Mezitím je levice v procesu politické reorganizace, zatímco se znovu objevují radikální ideje v US diskursech. Peníze Rockefellerů jsou používány k ovládání a řízení nově povzbuzené (ale zcela zmatené) US levice. Fordova nadace uspořádala celé konference proti policejní brutalitě, přičemž doufala v to, že přesměruje „Black Lives Matter“ (hnutí proti policejní brutalitě na občanech černé pleti) pryč od konfrontace s US politickým zřízením. Předsedové na MSNBC pracují velmi tvrdě na tom, aby odradili miliony Američanů, kteří si nyní říkají „socialisté“ od militantního dělnického aktivismu, a naopak je směrovali k vedení kampaně pro Demokratickou stranu. Rockefellerové vzdali snahy potlačit základní antikapitalistické postoje, a naopak spoléhají na obnovení socialismu pomocí beztřídních frází, jako „vláda, která vyhovuje všem.“
Mladší generace Američanů, kteří statisticky daleko více inklinují k levici, jsou cíleným publikem Rockefellerovské politické mašinérie. Cílem je, aby se bývalí, v chaosu si libující, obyvatelé Zuccotti Parku, stali disciplinovanými pěšáky proti Kochům. Poslední věcí, kterou by si vlastníci Exxon-Mobile přáli, by byl vzestup militantních pouličních bojovníků. Oni nechtějí onen radikalismus Revolučního Hnutí mládeže 60. let, nebo Mladou Komunistickou Ligu 30. let. Oni chtějí pokorné funkcionáře, kteří studují Saula Alinského.
Za tímto vším stojí téměř neřešitelný ekonomický problém. Počítačová revoluce udělala produkci věcí daleko levnější a jednodušší než kdy předtím, a nyní nemají miliony lidí žádné místo ve světové ekonomice. Světový trh je plný komodit, levně vyrobených stroji. Tyto produkty nemohou být nakupovány těmi stále více zchudlými lidmi světa, kteří již nemají místo u montážní linky.
Uprostřed krize masové migrace, lidé, pro které systém již nemá místo, uprchli z Afriky, Latinské Ameriky, Blízkého východu a jihovýchodní Asie. Uvnitř Spojených Států a západní Evropy, standard životní úrovně klesá a další generace se přizpůsobuje ekonomice nízkých mezd.
S Ruskem a Čínou jakožto pilířem, se objevuje nový blok státem ovládaných, centrálně plánovaných ekonomik, budující alternativu ke světové ekonomice. Globální události začínají posilovat dojem, že historie nekončí se západním neoliberálním kapitalismem.
Finanční systém, založený na lichvářství a vykořisťování, který ovládal svět více než 500 let, je uprostřed dlouhé a hluboké krize. Uvnitř mocenské struktury se jej různé frakce snaží zachránit, zatímco jeho alternativy nabývají na popularitě u zchudlých občanů. Je užíváno různých strategií k poražení vzrůstající globální opozice. Postupně začínají represe policejního státu a militarismus nahrazovat „demokracii“ a „lidská práva“, kterými se tak často chlubili západní společnosti.
Všude se sázky zvyšují, a existuje zvyšující se napětí větší katastrofy. Globální scéna 21. století se připravuje na vypuštění světem otřásajících překvapení.
Zdroj: nwoo.org