Zrušení hotovosti povede k otroctví. Západ je testovací polygon a tohle mají v plánu...
Na Západě se stále více diskutuje o zrušení hotovosti. V respektovaných Financial Times se v tyto dny objevil článek s myšlenkami Silvia Gesella – o systému, při kterém se z hotových peněz regulérně chystá daň. Jak tato daň vypadá v praxi?
Například takto: Každá papírová bankovka má nějakou trvanlivost – dejme tomu rok. Jednou za rok byste měli přijít do banky a nechat všechny své peníze orazítkovat, čímž prodloužíte jejich trvanlivost ještě o rok. Je samozřejmé, že taková procedura se platí: řekněme 5% daní z hodnoty peněz. Nechcete si dát své peníze orazítkovat? Nedávejte. Ale pak po vypršení jejich platnosti se promění v bezcenný papír a nic si za ně už nekoupíte.
Podobný systém už existoval nějaký čas ve starověké Spartě: zlato i stříbro byly pod zákazem a pro počítání se používaly výhradně železné mince. Z toho důvodu hromadit bohatství bylo pro Sparťany složité: ze stejných důvodů jako dnes by bylo složité nahromadit bohatství v mincích, i kdyby jich byl milion. Řeknete si, že tu není nic hrozného, že platit kartou je dokonce pohodlnější! Částečně to tak opravdu je. Ale politiku záporných úrokových sazeb také nikdo nezrušil. A proto hromadit peníze na účtu v bance už moc nefunguje: museli byste žít na dluh. Byt na úvěr, auto na úvěr, léčba na úvěr… všechno na úvěr, jak je tomu už nyní například v USA. Pokud byste dnes v USA žili bez půjček, sklízeli byste udivené postranní pohledy svých známých. Ale až se za držení hotovosti a za uložení hotových peněz v bance budou vybírat daně, stane se hromadění těžké.
Jděme dál. Naši čínští přátelé spustili testování velmi zajímavého schématu: podle něj se v úvěrovém hodnocení občanů bere v úvahu jejich loajalita k vládě. Chodíš na opoziční stránky a podporuješ místní proamerickou opozici? Zapomeň na půjčky. Chodíš v čele vlasteneckých manifestací a podrobně o tom píšeš na svém blogu? Dostaneš půjčku se zvýhodněnou úrokovou sazbou.
Dejme si dohromady jedna a jedna, abychom pěkně v barvách viděli ten úžasný nový svět. Člověk se rodí hned s kreditem, který musí splatit porodnici. Pak se na něj věší půjčky na vzdělání, pak všechno ostatní – od bydlení až po povolení dítěte – na všechno občan dostane úvěr. Zbavit se půjček je nemožné, všechny způsoby nahromadění peněz stát hermeticky zablokuje. A každý pokus vzbouřit se ze své zoufalé situace přivede jen k oslabení úvěrového ratingu a k bankrotu – což de facto znamená vyloučení ze společnosti.
Vraťme se ke Spartě, v níž statečný Likurg zavedl v rámci boje s luxusem železné peníze. Svalnatí Sparťané, kteří tak statečně chránili svoji zem před zlými Peršany, to je samozřejmě velmi romantické… jen nesmíme zapomínat, že ve Spartě nebyli vojáky zdaleka všichni: stát osídlili také iloti, kterých bylo daleko více než Sparťanů.
Iloti byli otroci, neměli žádná práva, přitom – jako by toho nebylo dost – Sparťané pravidelně pořádali k zastrašení ilotů takzvané „kriptie“. Cituji Plutarcha:
Zde je, jak probíhaly kriptie. Čas od času úřady posílali toulat se po okolí mladé lidí, kteří byli pokládáni za nejdůvtipnější, a vybavili je jen krátkými meči a nezbytnými zásobami potravin. Během dne odpočívali, skrývali se v tichých zákoutích, ale v noci své úkryty opustili a zabíjeli všechny iloty, které chytili na cestách. Často obešli i pole a ty nejsilnější iloty zabíjeli. Plutarch
Nyní by samozřejmě takové barbarství nebylo možné. Nicméně omezení fungování peněz a negativní úroky z bankovních účtů by vedly pravděpodobně k úplnému zničení středních sociálních vrstev.
Jednoduše řečeno – společnost by byla tvrdě rozdělena na dvě nerovné třídy: na vládnoucí vrstvu kapitalistů a na podřízenou třídu chudáků žijících na úvěr. Přitom dostat se ze třídy chudých lidí do třídy kapitalistů by bylo prakticky nemožné, protože všechny způsoby akumulace kapitálu by byly uzavřeny. Občané by se rodili s úvěrem a na půjčku by také umírali.
Kritikové Silvia Gesella na tento problém už dávno poukazovali: jeho systém rychle devalvujích peněz přivádí především k rychlému rozdělení společnosti.
Dosud bylo toto téma zajímavé jen pro profesionální ekonomy, a tak vedoucí kapitalistické státy planety mnoho staletí držely úrokové sazby na relativně zdravé úrovni 2 – 8 procent ročně.
Jedno mě však na tom z temna vykouknuvším scénáři přece jen potěší. Konkrétně Rusko se zatím dost tvrdě drží a nesnižuje sazby k nule a nejen to, zákaz hotových peněz se zatím v Rusku vážně nediskutuje. Takže mám naději, že divoké experimenty s daněmi Silvia Gasella budou uvedeny v život v nějaké úplně jiné zemi – a my potom jasně uvidíme, že po takové cestě se ubírat opravdu nemáme zapotřebí.
Zdroj: nwoo.org