Jak vznik termín konspirační teorie? Kdo v něj věří, nemá patrně všech pět pohromadě. Tak se cenzuruje v dnešním prostředí zvídavý duch
Výraz Konspirační teorie se dnes stal populárním strašákem zdravého rozumu.
Kdo prý věří v konspirační teorie, nemá patrně všech pět pohromadě. Tak se v dnešním mediálním a politickém prostředí cenzuruje zvídavý duch.
Konspirační teorie nebudou tolerovány, prohlašuje prezident Bush 4. listopadu 2001 na valném shromáždění OSN a vyhlašuje tím válku všem, kteří zpochybňují oficiální předžvýkané verze událostí s mimořádným politickým dopadem. V tomto případě teroristické útoky, které se odehrály dne 11. září 2001 ve spojených státech amerických.
V anglickém jazyce je výraz „conspiracytheory“relativně snadno dohledatelný minimálně od roku 1876 a to většinou jako odsudek, či hanlivé označení unáhlených a neopodstatněných konkluzí, či zkratkovitých závěrů pro vysvětlení významných událostí, které by mohly být výsledkem zlovolného spiknutí, spíše než jen nešťastnou shodou okolností.
Na akademické úrovni se výraz „konspirační teorie“ objevil v roce 1938, v článku, který napsal Howard Jay Graham zveřejněném v prestižním univerzitním periodiku Yale Legal Journal nazvaném „Konspirační teorie 14 dodatku“. Čtrnáctý dodatek ústavy Spojených států amerických zavádí v roce 1868 prostřednictvím principu právní ochrany, právní fikci ústavní ochrany právnických osob.
Značnou popularitu tomuto výrazu „konspirační teorie“ propůjčil miláček architektů nového světového pořádku, židovský sociolog Karl Raimund Popper v knize„Otevřená společnost a její nepřátelé“ (The Open Society and Its Enemies) napsané během jeho novozélandského exilu a vydané roku 1945.
Dalším milníkem tohoto výrazu byl atentát na J.F. Kennedyho spáchaný 22. listopadu 1963 a právě teroristické útoky z 11. září 2001.
Co je tedy „konspirační teorie“? Karl Popper ji definoval jako názor, že vysvětlení společenského fenoménu je dáno odhalením lidí nebo skupin, které mají zájem na výskytu onoho fenoménu. Popper ale zároveň nepochybuje o tom, že konspirace existují, ba právě naopak. Spiknutí proti státům a společnostem existují tak dlouho, jako státy a společnosti samy. Plánují se skrytě a v utajení se provádí. Většinou slouží k převzetí moci, nebo k jejímu udržení a upevnění. K ovládnutí ostatních skupin, společností a národů. Je to boj, který doprovází celou naši civilizaci od jejího počátku. To jsou takzvané „patologické konspirace“. Paradoxně jsou ale dnes za duševně choré považováni ti, které se snaží spiknutí rozkrývat, než ti, kteří tato spiknutí osnují!
Na scénu totiž přichází neustále noví „bratří Grimmové“, kteří krmí veřejnost svými pohádkami a udržují tím společnost v neustálém existenčním strachu, že její osud je nevyhnutelný a jasně daný přirozenými zákonitostmi. Hrozby černého lesa nahradili hrozby mezinárodního terorizmu, ale princip zůstává ten samý: strach.
Kdo se tomuto oficiálnímu krédu vzepře, bude vyloučen ze společnosti slušných a rozumných občanů. Společnost přece dá na pokyn prezidenta Bushe staršího a nebude tolerovat žádné „konspirační teorie“! Nebo snad ano?! Vše tomu nasvědčuje. Protože pokud by tomu tak nebylo, tak by dnes Země byla stále ještě placatá… A přece se točí! Konspirační teorie mohou napomoci k lepšímu pochopení reality, které jsme v klíčových okamžicích jen pasivními účastníky. Boj proti šíření konspiračních teorií proto nemusí být jen bojem zdravého rozumu proti šílenství, ale naopak, boj šílenství proti zdravému rozumu. Boj tajných dohod a zlovolných machinací proti jejich odhalení a prozrazení. Pravda totiž většinou bývá někde uprostřed…
Zdroj: nwoo.org