Čech žijící ve Velké Británii vypráví, jak životy obyčejných Britů v jejich domovech i v práci ovlivňují imigranti
Bydlím v nevelkém britském městě Burton Upon Trent, které se nachází ve střední Anglii nedaleko Birminghamu.
Podobně jako v jiných částech Británie a západní Evropy i zde žije početná muslimská, a zejména pakistánská komunita. Podle sčítání z r. 2001 se k islámu hlásí 8,5% obyvatel města, ale v současnosti bude toto číslo už na první pohled vyšší.
Přítomnost islámu citelně zasahuje i do života nemuslimů, a to například na mém pracovišti: Během muslimských svátků si nemuslimové nemohou vybírat dovolenou, v době ramadánu se zase mění doba přestávek, aby se Mohamedovi vyznavači mohli najíst až po setmění apod. Ve městě, které i s přilehlými čtvrtěmi čítá přes 60 tis. obyvatel, stojí asi pět mešit. Přesto mě překvapilo, že se na jedné místní ulici má stavět „největší a nejlepší“ mešita v celé Evropě, která má vzniknout přestavbou již existující mešity, která je součástí pakistánského komunitního centra. Nová mešita má rozšířit svou kapacitu ze 700 věřících na 1500. Původní tvrzení o rozsahu stavby vyjádřil představený mešity Mohammad Riaz, mluvčí mešity ale později prohlásil: „Toto nebude žádná ´mega mešita´ a plány, které jsou připraveny, budou odpovídat potřebám muslimské komunity.“.
Krajně pravicová a nacionalistická strana Britain First, která bývá obviňována z rasismu a fašismu, uspořádala na sobotu 17. 10 proti její výstavbě protest, o němž slibovala, že bude mohutný. Demonstrace byla ohlášena na 13:00 u místního nádraží. Vydal jsem se na ní i s kamarádem, který přitom pořizoval snímky.
Jelikož na demonstrace běžně nechodím, překvapilo mě především veliké množství policistů, které jsme cestou potkávali. Každý úsek plánované trasy jich lemovaly desítky. Po cestě jsme narazili na skupinu asi 30 lidí, které jsme zastihli krátce protestovat proti hlavní demonstraci. Dříve než se rozešli, zeptal jsem se dvou účastníků, proč se této antidemonstrace účastní. Prvním byl podle vzhledu asi padesátiletý Pakistánec: „Nechci aby mezi lidmi byly rozbroje, chceme jednotu, aby nikdo mezi lidmi nerozlišoval na bílé, černé… Proti stavbě mešity protestují ti, co s celou věcí nemají nic společného.“ Druhý muž byl asi třicetiletý Brit, který právě rozbaloval protestní vlajku. Náš rozhovor proběhl přibližně takto: „Proč se účastníte tohoto shromáždění?“ – „Jsem proti fašismu, rasismu, xenofobii… Jinak jsem pro vyváženost a chci být neutrální.“ - „Když chcete být neutrální, proč svým postojem vyjadřujete podporu jedné straně (protidemonstrantů)?“ - „Každý by měl mít svobodu, právo vyznávat náboženství, jaké chce.“ – „Ale ti, kdo protestují proti stavbě mešity poukazují na to, že islám je neslučitelný právě s takovými hodnotami jako je svoboda volit si náboženství…“ – „Lidi dělají z islámu problém, když to žádný problém není…“
Na ohlášeném místě u nádraží měli příznivci strany Britain First uzavřené shromáždění. U vchodu do oploceného pozemku mi to vysvětlit jeden z hlídačů, který svou vyholenou hlavou, bomberem i způsoby docela připomínal skinheada. Čekali jsme tedy venku. Z uzavřeného prostoru se ozývaly vlastenecké písničky a proslov lídra strany Paula Goldinga, který nakrátko opustil demonstranty a poskytl rozhovor místním zpravodajům. Hovořil o tom, že islám je neslučitelný s britskou kulturou, omezuje lidská práva a svobody, že protest je mírumilovný, až na pár levičáckých antidemonstrantů v maskách, kteří chtěli jeho lidi napadnout...
Asi za hodinu se shromážděný dav - většinou muži ve středních letech - vydal na pochod. Demonstranti v předních řadách nesli kříže, všichni mohutně mávali vlajkami. Kromě britských mezi nimi vlála i kanadská a izraelská. Radikální strana Britain First je známá i tím, že v roce 2015 nabídla na podporu židovské komunitě v Londýně „hlídky solidarity“, které podle jejich představ měly působit v oblastech s vysokým procentem židovské populace a chránit je před islámským antisemitismem. Pochodující skandovali „Britain First – fighting back“ (Britain First – vrací úder)
Pochod demonstrujících, jejichž celkový počet byl s trochou nadsázky nižší než počet hlídajících policistů, vyvolal spíše jen ojedinělé protesty, především z řad pakistánské mládeže. Britští „bobíci“ se s nimi ale snadno vypořádali - demonstranty, kteří pochodovali silnicí nechali projít, ostatním, kteří je doprovázeli po chodníku nebo šli za nimi, vytvořili bariéru. A tím odřízli i nás.
Upřímně, patrioti z Britain First, které i konkurenční UKIP Nigela Farage považuje za cvoky, nepůsobí zrovna nejlepším dojmem. To poukazuje na problém, jenž se zdá být univerzální a vyskytuje se i u nás: Oprávněná a legitimní obava z islamizace společnosti a následků politické korektnosti jaksi nemůže nalézt politické vyjádření, které by bylo přijatelné pro ty, kdo tyto obavy sdílejí, ale odmítají k řešení celého problému používat radikální prostředky.
Zdroj: eportal.parlamentnilisty.cz, autorem fotografií z demonstrace je Ladislav Nováček