Pokus o převrat v Arménii zkrachoval. Rusko nečekaně zkratovalo Spojeným státům „elektrickou revoluci“
Jak na to? „Neziskovky“ by neměly být financovány ze zahraničí.
Všechno je v nezávislých informacích.
REDAKCE PROTIPROUD přináší analýzu Tony Cartalucciho, investigativního novináře žijícího v Bangkoku, která by mohla být poučením i pro nás – pokud by opravdu byl zájem odstřihnout americké zájmy od naší politiky Takhle se možná jednoho dne bude historie dívat na čachry s „vývozem demokracie, které Západ, především Spojené státy, provádějí zvlášť intenzivně v posledních patnácti letech: Na počátku 21. století se revoluční byznys doopravdy rozběhl, protože Amerikou financované nevládní organizace (NGO) po celém světě začaly nenápadně uždibovat ze sociálního a politického základu všech zemí.
Agenti změny
Konzultanti a “agenti změny” byly vysíláni do zemí jako Gruzie, Ukrajina, Tunis a Egypt. Jejich úkolem bylo pomoci vybudovat jednak virtuální smečku na Twitteru a jednak rozvášněné davy v ulicích. Nejlepší na tom všem bylo, že na úpadku a sociálních konfliktech jiného národa se skutečně dalo vydělávat. Rada pro ambiciózní mladé podnikatele v sociální sféře: pokud se dokážete dostat na místo s USAID, tak si fakticky namastíte kapsu. Tak to tehdy bylo.
Pro nešťastné aktivisty a jejich mazané washingtonské šéfy lehkomyslně ničící jiné národy to byl kouzelný život nekonečného světoběžnictví, výletů za účelem transatlantické sociální spravedlnosti a šíření demokracie po celém světě. Lepší život si ani nelze představit. Všechno běželo jak na drátkách, dokud celý ten komediantský podnik letos v červenci nenarazil v Arménii do zdi…
Tony Cartaluci: Rusko odstřelilo americký převrat
Geopolitický komentátor a investigativní novinář. Žije v Bangkoku a píše hlavně pro on-line časopis “New Eastern Outlook”,, z něhož je přetištěn i tento článek. Americkému průmyslu produkujícímu “barevné revoluce” nastaly těžké časy. Zdá se, že proces pěstování podvratných živlů ve vyhlídnuté zemi a svrhávání úřadující vlády pod záminkou inscenovaných masových protestů, zdokonalený ve východní Evropě po pádu Sovětského svazu a vytříbený v průběhu takzvaného “arabského jara”, konečně narazil na strop svých možností.
Kmenoví vůdci hnutí “Pryč s loupeží” jsou právníci a aktivisté vyškolení ve Spojených státech. Protože tito lidé oficiálně nejsou členy žádné konkrétní skupiny financované Spojenými státy, Amerika se domnívá, že může dostatečně uvěřitelně popírat svou účast v úvodních fázích politické destabilizace. Naneštěstí pro Ameriku, Arméni měli od začátku podezření, jakou roli Amerika hraje, a exponenti otevřeně pracující pro Ameriku neměli čas zaujmout postavení v zemi dříve, než protesty vyšumí.
Je tomu tak proto, že Američané už déle nemohou zakrývat fakt, že jsou v pozadí za těmito protesty, ani skrývat svou roli v ozbrojených složkách tajně dopravených do vyhlídnuté země, aby tamní vládu pomohly vystrčit za dveře. Jednotlivé státy a národy už dnes čím dál častěji umějí identifikovat a odhalovat tuto taktiku a bránit se jí. A stejně jako tomu bylo v případě Hitlerova “Blitzkriegu”, jakmile jsou nalezena protiopatření, bleskový úder, ať už vojenský nebo politický, je prostě neúčinný. Tak jsme to alespoň nedávno pozorovali v Arménii během takzvaných “elektrických protestů” v Jerevanu (protesty byly vyvolány zvýšením sazeb za elektřinu).
Američany podporované “barevné revoluce” vždycky začínají zdánlivě legitimní motivací, ale brzy získávají politický charakter, odklánějí se od zpočátku legitimních praktických požadavků a soustřeďují se téměř výhradně na “změnu režimu”. Americkým agitátorům, kteří rozpoutali “elektrický Jerevan”, se to nepodařilo dotáhnout ani tak daleko a počáteční impuls se vybil převážně v pokusech přesvědčit svět, že nejsou prostě jen další banda gangsterů placená Amerikou.
Plíživý převrat
Nikol Pašjinjan a jeho strana Občanské smlouvy jsou zcela transparentně placení Spojenými státy. Mnoha lidem připadalo podezřelé, že právě on nejhlasitěji vykřikoval, že “elektrický Jerevan” není politická záležitost a v žádném případě není podporovaná Američany.
Verelq, arménský website, který nevysvětlitelně souvisí s arménskou verzí internetových stránek Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda, referoval ve svém článku s názvem “Nikol Pašinjan - Protestní akce v Jerevanu jsou výhradně sociální povahy” toto: “I kdybyste se podívali na právě probíhající procesy mikroskopem, nezahlédli byste žádné cizí politické či domácí politické vlivy při demonstracích. Lidé prostě nechtějí, aby rostly ceny elektřiny. To je všechno,” řekl Pašinjan. Řekl, že elektřina je především produkt - Electric Networks ji prodávají a občané ji kupují. Protestní akce by měly být považovány za ochranu práv spotřebitelů. Politiky se to vůbec netýká,” dodal.
Jenže politika v tom rozhodně byla. Svědčí o tom už jen fakt, že politici jako právě Pašinjan ostentativně navštěvovali zadržené protestující po celou dobu nezdařeného povstání. V jednom okamžiku dokonce vyzývali k vytvoření “lidské zdi” z prominentních arménských osobností mezi protestujícími a policií. Časopis Arménie dnes (Armenia Now) financovaný americkým ministerstvem zahraničí (přes Centrum pro školení novinářů New Times) uvedl ve svém článku s titulkem “Politici uprostřed - zákonodárci a veřejné osobnosti tvoří “lidskou zeď” mezi policií a protestujícími” toto:
“Výzva k vytvoření lidské zdi vyšla od opozičního zákonodárce Nikola Pašinjana v úterý večer, kdy naléhavě vyzval všechny bývalé i současné poslance, intelektuály, představitele showbusinessu, právníky, novináře, zástupce církve a další veřejné osobnosti, aby navštívili demonstraci, aby bylo zajištěno, že proti protestujícím nebude použito síly.”
Další zjevné svazky mezi protestujícími, Pašinjanem a Amerikou financovanými nevládními organizacemi naznačil geopolitický analytik Andrew Korybko ve svém článku “Elektrický Jerevan se pozvolna vymyká kontrole”. Přes tyto souvislosti se někteří lidé snaží tvrdit, že Pašinjan je pouhý oportunista a že fakt, že je podporován Američany, stejně jako pokusy Amerikou placených nevládních organizací manipulovat protesty, s “elektrickou revolucí” nijak nesouvisejí. Nic nemůže být od pravdy dál než toto tvrzení.
Plíživí agitátoři
Další generace “barevných revolucí” made in America se snaží zamlžit veškeré možné vazby mezi Američany a jejich agitátory ve snaze znovu uchopit strategickou iniciativu zachováním maximální možné uvěřitelnosti. Ale pokud člověk ví, kde má hledat, brzy zjistí, že sebedokonalejší mlžení a lsti nemohou zakrýt souvislosti mezi americkým ministerstvem zahraničí a jeho domácími exponenty.
Protesty v Arménii byly dílem skupiny “Pryč s loupežemi” vedené právníky a aktivisty přicházejícími z Národního nadačního fondu pro demokracii (National Endowment for Democracy - NED), což je podnik amerického ministerstva zahraničí, ze Sdružení mladých arménských právníků (Armenian Young Lawyers Association - AYLA) financovaného Nadací Open Society, a dále z Vanadzorské pobočky Helsinského sněmu občanů (Helsinki Citizens’Assembly - HCA), která otevřeně koordinovala své akce s uskupením “Pryč s loupežemi” ve snaze vyvinout tlak na vládu v mnoha záležitostech.
Sdružení mladých arménských právníků (Armenian Young Lawyers Association - AYLA) je financováno přes USAID a je zdrojem neustálého přísunu indoktrinovaných aktivistů, z nichž se rekrutovali vůdci protestů zvaných “Elektrický Jerevan”. Uvážíme-li kolik problémů musí Amerika řešit na domácí scéně, člověk si musí položit otázku, zda průměrný americký občan schvaluje využití peněz z kapes daňových poplatníků na výcvik “právníků” v Arménii.
Za vším hledej Sorose
Přinejmenším dva členové AYLA, jmenovitě Ara Garagjozjan a Artur Kocharjan, byli identifikováni jakožto ústřední postavy hnutí Pryč s loupežemi. Nové webové stránky AYLA s názvem Iravaban zveřejnily seznam mladých právníků a aktivistů, kteří se v roce 2014 zúčastnili „stáží“ v AYLA. Iravaban také od samého začátku velmi podrobně referoval o protestech a o aktivitách AYLA a Vanadzorské pobočky Helsinského sněmu občanů, které obě tyto organizace podnikly na podporu protestů.
K dalším “protestním” internetovým serverům patří i Hetq, který se sice nesnaží popírat, že je financován člověkem odsouzeným za finanční kriminalitu, Georgem Sorosem a jeho nadací Open Society, zato však nepřiznává, že je sponzorován US NED (Nadací pro Demokracii) - (ale NED ho na svém seznamu podporovaných skupin uvádí). To vše se skládá v obraz mediálních aktivit (publikací, televizních a rozhlasových pořadů a vstupů a internetových publikací), sice místních, ale financovaných ze zahraničí, které pomáhají dodávat iluzi všeobecného konsensu desinformacím, které o protestech samy šíří.
Přestože Amerika financuje výcvikové programy indoktrinující studenty a školící právníky a aktivisty v rafinovaném umění podněcování vzpoury a poté je vysílá do rodné země, aby tam vedli skupiny rozvracející místní pořádky, Američané se domnívají, že dostatečně zakrývají vazby mezi sebou a vůdci protestů. Podobně si počínali kdysi v Hongkongu a v nedávné době také v Thajsku, kde Spojenými státy otevřeně podporované skupiny později vystřídali studenti vyškolení americkými odborníky.
Přes tato pečlivá opatření “elektrická revoluce” nikdy nedospěla ke kritickému množství. Důvod je jednoduchý - lidé podezřívali vůdce “Elektrického Jerevanu”, že jsou podporovaní Amerikou a americké síly, které se potřebovaly do země přesunout, aby “odborně” vedly protesty, tak nemohly učinit, protože by tím toto podezření potvrdily a tak celou věc shodily. Bez těchto „odborníků“, kteří by přijeli akci podporovat a vést, byly masivní protesty logisticky a politicky nemožné.
Jak překazit plíživý převrat
Sílící ruský mediální vliv na světové scéně sehrál zásadní roli v demaskování a překažení amerických snah o destabilizaci a svržení arménské vlády. Schopnost být o jeden krok před západními “pohádkáři” a odhalit klíčové hráče dříve, než vstoupí na scénu, znamenala, že veřejnost věděla předem, co má očekávat.
Když protestující vyšli do ulic, americké nevládní organizace a výstupy západních médií podporující protesty jen potvrdily ruské varování. Když se do věci začali míchat otevřeně proameričtí “sloni v porcelánu” jako Pašinjan, bylo jasné, že ceny elektřiny, původní předmět sporu, byly využity jako prostředek k rozsáhlému pokusu o změnu režimu iniciovaného cizí mocností.
Arménská vláda by si v budoucnosti především měla dávat dobrý pozor, aby neumožnila zneužití takových kontroverzních témat cizími zájmy - přičemž se samozřejmě musí primárně věnovat řešení sociálních a ekonomických problémů, které nelze ignorovat - ani když je si jista, že potenciální protesty dokáže zvládnout.
Ostatní státy se zase mohou poučit z toho, jak Rusko překazilo nejnovější americký pokus rozšířit sféru své moci a rozvrátit životy lidí v cizí zemi vzdálené tisíce kilometrů. Tím, že prostě jen informovalo veřejnost, co se doopravdy děje, sledováním původu a cestiček peněz a odhalováním jednotlivých hráčů umožnili Arménům, aby se sami rozhodli, zda chtějí dav v ulicích podpořit či ne.
Pokud by Arménie přijala ve věci takzvaných nevládních organizací podobné zákony jako Rusko – to jest takové, které by nařizovaly všem NGO jasně deklarovat, že jsou financovány ze zahraničí – mohli by lidé lépe zhodnotit, jestli skutečně kopou za jejich zájmy - nebo za zájmy Wall Street a Washingtonu.
Zdroj: protiproud.parlamentnilisty.cz
Komentáře: