„Tajný“ puč Victorie Nuland v Gruzii
Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili po šest měsíců říkal, že se za šest měsíců vrátí! Žádné volby se konat nemají a nemůže opět kandidovat na prezidenta.
Nyní bohužel možná víme, co tím myslel. 17. února Victoria Nuland, náměstkyně amerického ministra zahraničí, navštívila Tbilisi. Je nejznámější jako upřímná stoupenka státního puče v Kyjevě před rokem, který vedl k násilnému svržení tehdejšího prezidenta Viktora Janukoviče a následným bojům o tento nyní téměř zkrachovalý stát. Objevila se v Tbilisi ve stejnou dobu, kdy se Saakašvili oficiálně stal „poradcem“ nového ukrajinského šéfa, Petro Porošenka.
Pověst Nuland coby bojem ostřílené sekernice ji předcházela. Jak ona, tak její manžel, Robert Kagan, jsou produkty neokonzervativního režimu Bushe-Cheneyho a jsou úzce napojeni na uvažování stylu „1984“ a nepřetržité vedení válek, což bylo základem vojenské strategie razené Cheneyho ministerstvem obrany v posledním období Bushovy vlády, známé nyní jako „Projekt pro nové americké století“. Nuland a Kagan jsou stoupenci staré doktríny „osudové předurčenosti“, na které byl tento dokument postaven. Podle něj musí Amerika zůstat nezpochybnitelným vůdcem světa, protože to je důvod existence Ameriky. Jako diplomatka byla zaměstnána proto, aby sloužila americkým zájmům, ale, stejně jako mnozí další američtí představitelé, pojala názor, že americký zájem je ten jediný, že neexistuje nic takového jako obecný, či dokonce širší zájem, jak dosvědčila její slavná poznámka „do píči s EU“. Koncem února ji německý Spiegel popsal jako „americkou diplomatku pro vzpoury“ – což může znamenat jak to, že Nuland koná rozkladně, tak že vytváří skutečné vzpoury (jako majdan na Ukrajině). V části „politika“ uvedl, že Nuland představuje hrozbu pro americké spojence (včetně Gruzie a Ázerbájdžánu, země, které právě navštívila), a že jejím současným úkolem je řešení krize na Ukrajině a vztahy s Ruskem. „V krizi se stala problémem samotná Nuland“. Takže proč takový člověk navštěvuje Gruzii a Ázerbájdžán ve stejnou dobu, kdy se bývalý americký oblíbenec Saakašvili ujímá nového úřadu na Ukrajině, aby se zabránilo jeho vydání do Gruzie, kde by čelil trestnímu obvinění? Jako vždy, když se takové věci dějí zároveň, nikdy nejde o náhodu.
Příliš mnoho vazeb
Victoria Nuland si je dobře vědoma jak gruzínské, tak ukrajinské historie, a zná hráče či „loutky“, které jsou nyní v akci. Skutečně, byla v Kyjevě během oranžové revoluce, kdy byla americkou velvyslankyní v NATO, a bušila do bubnů změny režimu. Gruzie již měla podobnou USA vyvolanou změnu režimu, vedenou Saakašvilim. Nyní došlo k další násilné změně režimu, ale ta neproběhla podle plánu a Saakašvili je povolán do hry, aby radil těmto novým „loutkám“. Postoj Nuland k Ukrajině je jasný. Spiegel popsal setkání za zavřenými dveřmi, které uspořádala na Bezpečnostní konferenci v Mnichově před týdnem, kde bylo „možná přes dvacet amerických diplomatů a senátorů“. Řekla jim, aby „bojovali proti Evropanům“ ve věci vyzbrojování Ukrajiny pro boj s Ruskem, o setkání vůdců Německa, Francie a Ruska mluvila jako o „moskevském nesmyslu Merkelové“ a „moskevské hovadině“, a uvítala senátora tím, že označila německou ministryni obrany Ursulu von der Leyen za „ministryni defétismu“. Nuland nechce žádnou dohodu mezi válčícími stranami na Ukrajině, ani zabránit dalším ztrátám na životech. Čím více je Ukrajina v krizi, tím více toho mohou USA, či spíše ona jako jejich představitelka, udělat ve jménu „regulace“ této krize. Mezi to evidentně patří i rehabilitace Saakašviliho tím, že z něj učinila „poradce“, a tím státníka, místo hledaného zločince, kterým je v zemi, ve které byl prezidentem. Proto je sotva překvapujícím, že tato otevřená podpora člověka vyhnaného z Gruzie kvůli svým četným zločinům vyvolala v Tbilisi během její návštěvy značné znepokojení. Když na ni bylo tlačeno kvůli zločinům bývalého prezidenta, jen odpověděla, že Ukrajina potřebuje odborné znalosti a že hledá rady u těch, kteří se v takových situacích osvědčili. Přesně to byla minulost, která ho vyhnala z Tbilisi, takže takovýto výrok nelze považovat za přátelský. Americké ministerstvo zahraničí tvrdilo, že její návštěva bude věnována „spolupráci a regionálním záležitostem“ a „cestě Gruzie do evropské integrace a snahám Gruzie bránit svoji územní celistvost a suverenitu“. V lidské řeči to znamená zajistit, aby Gruzie spolupracovala s USA u Ukrajiny tak, že jí bude vyhrožováno zákazem vstupu do EU a ztrátou Abcházie a Jižní Osetie pro vždy, pokud spolupracovat nebude. Otevřená podpora Saakašviliho je součástí stejné hrozby.
Ďábel tkví v podrobnostech
Po návštěvě Tbilisi Nuland odcestovala do Baku, aby tam „posílila bilaterální vztahy v obchodě a investicích, energetické diverzifikaci, bezpečnosti a protiterorismu a demokracii a občanské společnosti, a prosazovala tam spravedlivé a trvalé řešení konfliktu v Náhorním Karabachu“. Povšimněte si podobnosti jazyka. USA pomohou Ázerbájdžánu a budou ignorovat jeho vlastní prohřešky, pokud USA podpoří ohledně Ukrajiny. Pokud ne, přiřknou Náhorní Karabach Arménii, bez konzultace s Ázerbájdžánem. Bylo oznámeno, že Nuland pořádala setkání s nevládními organizacemi, kterým bylo umožněno působit v obou zemích. Převážná většina z nich je financována Sorosovou nadací a National Endowment for Democracy, NED, což jsou dlouho nastrčené krycí organizace CIA pro svrhávání režimů, které nedodržují linii americké zahraniční politiky. Sledujme kde působí a kam jdou peníze, a objeví se nepopiratelný obrázek. Zatímco co to probíhalo, Saakašvili pořádal setkání se svými stoupenci prostřednictvím spojení přes obrazovku v jeho prezidentské knihovně v Tbilisi, jediné takové instituci v Gruzii. Řada na mládež orientovaných NGO tato setkání pravidelně navštěvuje, včetně Nadace pro inovace a vývoj, Hnutí za nezávislost a evropskou integraci, Volné zóny a nově vytvořené Zóny Azat (gruzínsko-ázerbájdžánského podniku) a Ligy mladých diplomatů. To vše jsou standardní opory, klíčové pro Saakašviliho politiku. Bohužel, na světě je řada vlád, které by rády měly prospěch ze Saakašviliho zkušeností při řízení zločineckých sítí, které okrádaly, terorizovaly, mučily a vraždily Gruzínce tak dlouho. Nicméně Saakašvili a několik prominentních členů jeho režimu jsou chráněni posledním americkým projektem a ujímají se postů v jeho vládě, navzdory tomu, že nejsou Ukrajinci a nejsou zvoleni. Zajímavé také je, že USA říkají, že současná gruzínská vláda se odchyluje od pro-západního kurzu země tím, že se pokouší stíhat Saakašviliho gang. To je přesně to, na co si protestující na Ukrajině údajně stěžovali. Z toho plyne, že Saakašvili, a ne nová vláda, představuje aspirace lidí. Takže z toho máme dovozovat, že by to měl udělat starostlivý světový četník?
Příliš mnoho zvěstí
Vše je přichystáno na další pokus o „prozápadní“ změnu režimu „lidovým povstáním“, jako v případě oranžové revoluce a vrávoravé čokoládové války. Veškeré pokusy Saakašviliho uspořádat demonstrace ve svůj prospěch od doby, kdy opustil úřad, ukázaly, že ho Gruzínci nechtějí. Ale pokud současná gruzínská vláda neudělá, co Amerika chce na Ukrajině, tak přesně to Gruzie dostane. Skutečně, v Gruzii kolují v posledních týdnech neustálé zvěsti, že se chystá nějaká změna režimu. V gruzínských médiích to bylo otevřeně oznámeno, jako by se pokoušela připravit veřejnost na to, co jiní říkají, že je pro ni dobré. Další z typických známek, náhlé zvýšení počtu zahraničních vojenských poradců v zemi, byla zaznamenána zdroji na letišti v Tbilisi. Lidé z bývalé gruzínské vlády, kteří jsou nyní na Ukrajině, mají silné vazby na National Endowment for Democracy a Sorosovou nadací financované NGO. To jsou lidé, se kterými se Nuland setkala a informovala je v Gruzii a Ázerbájdžánu. Mohla se setkat s jinými lidmi, jako voliči či nezávislými médii, ale měla zájem o tyto jedince a jejich síť. Jak ministerstvo zahraničí bezděky potvrdilo, nebyla tam, aby poslouchala, ale aby mluvila. Jeffrey Silverman, šéf kanceláře Veterans Today v Tbilisi, nedávno řekl v rozhovoru pro gruzínské noviny Gruzínec a svět toto: „Představitel zahraniční rozvědky, který také zastupuje zemi NATO, aspoň myslím, tvrdil, že Vachtang Majsaja, jeden z bývalých Saakašviliho politických vězňů a velmi uznávaný obránce lidských práv, měl na chvíli zmizet, protože měl informace, že je na nějakém likvidačním seznamu, a byl mezi těmi, kteří mají být zabiti jako součást komplotu svrhnout současnou vládu.“ „Na základě „silných zvěstí“, které kolují a jsou založeny na předešlých zkušenostech, je velmi věrohodné, že nějací fanatičtí členové bývalého Jednotného národního hnutí a vysoce postavení členové současné vlády společně kuli pikle s cílem provést státní puč. Pro zvolené účastníky bude pár „hezkých slavností a soukromých párty“, a jak to vidí mé kontakty, tak Vachtang Majsaja bude jedním z hostů, který bude zlikvidován.“ „Můj zdroj dodal: Je mi líto, že jsem tak tajemný, ale je to dost horké a je snadné se o to spálit. Přeji vám hodně štěstí a žádám vás, abyste tuto záležitost po e-mailu již nezmiňoval. Pokud najdete dokumenty a budete potřebovat je objasnit, stáhněte si program s názvem Jitsi z čistého počítače a můžeme jeho prostřednictvím chatovat.“ „Svět se zbláznil, v Gruzii probíhá vyšetřování. Jsem si jistý, že víte, o čem mluvím, ale prosím nic nedodávejte po e-mailu – je to zašifrované, ale ne neprůstřelné. Pokud najdete v Tbilisi správné dveře, na které zaklepat, myslím, že dostanete veškeré důkazy, které potřebujete. Jestli ty informace mohou být uveřejněny, nebo ne, závisí na politicích u moci a na tom, jak nebojácný je gruzínský tisk,“ uzavřel věc. To dělají strážci demokracie, když si jejich přátelé zvolí vlastní vládu. Čas ukáže, jestli vláda ustoupí, nebo jestli lidové povstání 20 Gruzínců a 50 diplomatů dosadí novou.
Komentáře: