Brodská tragédie: Vláda chce zneužít masakru. Osm mrtvých bez jediného výstřelu
V Uherském Brodě došlo k tragédii. Jednomu vyšinutému staršímu muži se v hlavě cosi osudově přehodilo a on, ve vzteku na celý svět, obrátil zbraň proti náhodně vybraným lidem a pak i proti sobě. Děsivá zpráva. Normální člověk se po jejím vyslechnutí na chvíli ztiší a v hlubokém smutku pomyslí na nešťastné rodiny a zoufalé pozůstalé po jeho obětech.
Ne tak naši politici a média.
Těm se brodská tragédie jeví jako vynikající nahrávka na smeč a vrhají se tvrdě do hry. Pan ministr Chovanec se již nechal slyšet, že: "V České republice je drženo poměrně velké množství zbraní. Je otázka, jestli chceme, aby v české společnosti bylo tolik držitelů zbrojních průkazů."
Média mu moudře přizvukují. Je třeba zpřísnit, kontrolovat, omezit… zkrátka je tady opět příležitost, pokusit se šokovanému národu podsunout dlouho hýčkanou myšlenku, že by bylo vůbec nejlepší ty hnusné zbraně lidem zakázat, když jsou s tím takové problémy.
Jakmile začnou sílit hlasy politiků a jejich služebných medií, požadujících odzbrojení spořádaných občanů, může jít o neklamnou známku toho, že se přibližuje doba, kdy ty zbraně možná budeme velice potřebovat
Při prosazování svých utkvělých představ o šťastné, květinkové společnosti beze zbraní se naši mediální mágové neštítí žádných podrazů. Ani té prastaré, hnusné finty, kdy do zprávy o hrozném činu vpašují větu, že „v Česku je příliš mnoho zbraní“. Pak, na druhý den, když jejich zprávu ve světě přetisknou, přispěchají s šokujícím „objevem“: Lidi, v Česku je příliš mnoho zbraní! Vždyť to uvádějí všechny významné evropské a americké agentury! Vládo konej! Vyspělý svět se už na to nemůže dívat!
Ve zbraních to není
Aby bylo jasno: Neexistuje samozřejmě žádné slovo omluvy pro šílený čin onoho vyšinutého člověka z Uherského Brodu. Ale jedno je jisté. Nezabíjí zbraň, ale člověk. Zbraň je jen nástroj. Tak jako sekyra či nůžky. I těmi lze zabít a již mnohokrát se tak v Česku stalo. A představa, že omezením přístupu lidí ke střelným zbraním lze dosáhnout snížení počtu nejtěžších zločinů, tedy zločinů proti lidskému životu, ta je z rodu sluníčkových legend, nemajících sebemenší oporu v realitě.
Příkladem může být, chceme-li být světoví, třeba stará dobrá Anglie, anebo na jiném konci zeměkoule Japonsko. V Anglii došlo před pár desítkami let k totálnímu odzbrojení občanů. Byla to reakce na čin šíleného střelce, který zabil několik dětí. Všechny soukromé zbraně musely být odevzdány s tím, že občana přece ochrání stát a jeho policie.
Nakolik se opatření osvědčilo posuďte sami. Stačí nahlédnout do zpráv z Anglie za uplynulá léta. Podobně je tomu i ve zmiňovaném Japonsku. Tam je soukromé vlastnictví střelné zbraně rovněž zakázáno. A tak se místní masoví vrazi „z nouze“ vyzbrojují třeba samurajským mečem. Ale hromadnému vraždění tam rozhodně neodzvonilo.
Také osm mrtvých
Nahlédnout můžeme i do vlastní historie. V dobách totality byl přístup ke střelné zbrani velice přísně omezen. Zkoumal se nejen duševní stav uchazeče o zbrojní průkaz, ale i jeho motivy a zejména důkladně pak jeho oddanost režimu. Takovým sítem prošel věru jen málokdo. Takže, podle teorií našich sluníčkářů, by v té době prakticky nemohlo k žádným hromadným vraždám docházet… Ale přesto došlo.
Jeden z řady příkladů - jistá Olga Hepnarová. Celé roky žila s představou, že jí všichni ubližují. Podobně, jako ten brodský střelec. Své vyšinutí dokázala po nějakou dobu skrývat, pak přišlo několik pokusů o sebevraždu a v roce 1973 dospěla k rozhodnutí, že se spektakulárně pomstí lidem i světu. Protože získání střelné zbraně u ní nepřipadalo v úvahu, použila náklaďák. Tím vjela na zastávku tramvaje a usmrtila osm lidí...
Smutné příklady masového zabíjení bez pomoci střelné zbraně můžeme najít i v době současné. Tomu vyšinutému americkému mladíkovi, co loni na jižní Moravě vyvraždil celou rodinu, než uprchl do USA, stačil obyčejný nůž.
Nebo vzpomeňme toho postaršího střelmistra, co se před lety odpálil v hale hotelu v Jeseníku, ten také pistoli nevlastnil. Jistě, měl cosi „našetřeno“ z doby, kdy s trhavinami pracoval, ale každý dobrý chemik vám potvrdí, že výroba kila účinné výbušniny z běžně dostupných surovin nepředstavuje pro nikoho nepřekonatelnou překážku. Zkrátka ve zbraních to není; i bez nich lze napáchat nesmírné škody.
Jsme v seznamech
Proč to tu uvádím, proč tady ty dávné i nedávné tragédie vzpomínám? Proto, abychom si jasněji uvědomili, která právě bije. Neexistuje žádná relevantní studie, která by dokázala, že odzbrojením slušných a spořádaných občanů se zvýší jejich bezpečnost. Nikdo na světě ještě nedokázal zabránit odhodlanému šílenci či lumpovi v získání zbraně. Přesto se právě rozjíždí další vlna masáže obyvatelstva, aby „si přálo“ další drobné utažení svého chomoutu. Že se přitom politici ani média neštítí parazitovat na lidské tragédii je smutnou známkou rozpadu hodnot a pokročilého hyenismu u obou jmenovaných skupin. Zkrátka začalo další kolo licoměrného útoku na lidi svobodného ducha, další kolo boje proti samostatným občanům. Proti lidem, drze odhodlaným se v případě potřeby bránit sami a nečekat na stát. Zkrátka proti těm, ze kterých moderní stát ještě nevytloukl touhu, mít svůj osud alespoň z části ve vlastních rukou. Právě takoví „živlové“ se totiž dají docela slušně poznat a odhalit podle vztahu ke zbraním. A jejich seznamy má ministerstvo vnitra k dispozici…
Právo bránit se i vládě
Naskýtá se logická otázka - proč by tohle, prosím vás, náš „moderní evropský stát“ dělal? Proč by pořádal kampaně, které nemají jiný účel než přitlačit zákonodárce k omezení a postupné eliminaci soukromého vlastnictví střelných zbraní? Proč by se takovýhle stát snažil (zcela nelogicky) odzbrojit právě ty slušné a spořádané občany, protože jiní nemají šanci zbrojní průkaz získat? Odpověď může nabídnout druhý dodatek ústavy USA.
Tento asi nejstručnější z dodatků americké ústavy je součástí Listiny práv, která vešla v platnost 15. prosince 1791. Tedy v časech, kdy ještě USA představovaly vzor skutečně demokratického uspořádání států svobodných občanů. Jeho výklad je, podle Wikipedie, takovýto:
„Lidé mají právo vlastnit zbraně a vytvářet milice. Toto právo nesmí být omezováno na státní ani federální úrovni. Byl sepsán, aby v případě, že by nastoupila tyranská vláda, která by se pokusila omezovat základní práva lidu a kterou by se nepodařilo odvolat skrze politický proces, ji mohli občané svrhnout za použití zbraní. Zbraně v rukou spořádaných občanů současně slouží jako jakási protiváha státní a federální ozbrojené moci.“
Už je jasno? V celé Evropě přituhuje. Opravdu se obávám, že jakmile začnou houstnout a sílit hlasy politiků a jejich služebných medií, požadujících odzbrojení spořádaných občanů, může jít o neklamnou známku toho, že se přibližuje doba, kdy ty zbraně možná budeme velice potřebovat.
Zdroj: protiproud.cz
Komentáře: