Odhlasuje si Švýcarsko, že chce zpět své zlato?

Napsal Svět kolem nás dne . Kategorie Zahraniční Počet zobrazení:: 3778

30. listopadu vyrazí ve Švýcarsku voliči k urnám, aby hlasovali v referendu o zlatu. Hlasovat se bude o opatření, které Švýcarské národní bance (SNB) zakáže další prodeje zlata, repatriuje Švýcarskem vlastněné zlato do Švýcarska a stanoví povinnost, že zlato bude činit nejméně 20 procent aktiv SNB. Tohle referendum vyrůstající ze sentimentů veřejnosti podobných jako u hnutí ve Spojených státech, Německu a Holandsku je pokusem přivést švýcarskou centrální banku SNB k větší odpovědnosti a pod větší dohled.

Švýcarské referendum pohání pod povrchem bublající nespokojenost s jednáním nejen v rámci švýcarské monetární politiky, ale i švýcarské bankovní politiky. Švýcarsko může být malým národem, ale je to národ hrdý na svou nezávislost a svou historii vzdorování tyranii. Ta proslulá legenda o Vilému Telovi ztělesňuje podstatu švýcarského národního charakteru. Ale žádný z tyranských národů v historii nešikanoval Švýcarsko tolik, jako to dělá v posledních letech vláda Spojených států.

Švýcarské bankovní tajemství je legendární. Realita je však taková, že tajemství ve švýcarských bankách je už mrtvé. Země jako Spojené státy nebyly sice ochotny udržet pod kontrolou vládní výdaje, řádí ale jak utržené ze řetězu, aby to utrácení ufinancovaly. Další zdanění jejich obyvatelstva je politicky obtížné, ohromné emise vládních dluhů zahltily trhy s obligacemi, a tak jsou tu ještě snadné cíle v menších zemích, jako je Švýcarsko, které získaly reputaci „daňového ráje“. Pamatujte, že daňový ráj je jen termínem k označení země, která lidem dovolí, aby si podrželi více svých vlastních peněz, než kolik jim dovolují US a EU, a která ani nezkouší odírat své občany, ani své držitele zahraničních kont. V posledních letech jsme ale zažili sladěné úsilí US a EU o razie na tyto menší země, při nichž zneužívaly svůj ohromný finanční vliv, aby je donutily vydat údaje o kontech, aby z nich mohly vytěžit více daňových výnosů.

USA zneužívaly svého soudního systému k vydírání peněz ze Švýcarska, když pokutovaly US pobočky švýcarských bank za údajné krytí US daňových poplatníků a za to, že jim dovolily držet si svá konta a výdělky skryté před US daňovými úřady. Země EU, jako Německo, zašly dokonce tak daleko, že kupovaly informace o účtech ukradené ze švýcarských bank bezcharakterními bankovními zaměstnanci. A při uplatnění nedávného Zákona o daňové svolnosti zahraničních kont (FATCA) budou švýcarské banky nuceny IRS (US finančáku) vyzradit všechny informace, které mají, o zákaznících podléhajících US zdanění.

Na frontě monetární politiky rozprodala SNB po roce 2000 asi 60 procent švýcarských zlatých rezerv. SNB rovněž v posledních letech zřídila ukotvení měny navázáním kurzu 1,2 švýcarského franku za euro. Účinek této fixace kurzu se už projevil ve formě rostoucí bubliny s nemovitostmi, takže ceny domů nebezpečně vzrostly. Vzhledem k akcím Evropské centrální banky (ECB), co se pouští do dalšího kvantitativního ulehčování (tisku peněz), je pokračování SNB v této politice nebezpečné a lehkomyslné, budou-li nadále svazovat svou monetární politiku s politikou EU, tak tím také do Švýcarska importují větší inflaci.

Stejně jako v US a v EU je i Švýcarsko na federální úrovni ovládáno skupinou elity, kterou zajímá více její vlastní postavení, blahobyt a mezinárodní reputace, než dobro země. Referendum o zlatě, pokud bude úspěšné, bude políčkem do tváře této elity. Lid Švýcarska si cení práce svých předků, kteří se pustili do budování velkých zlatých rezerv, respektu k měně a silného, nezávislého bankovního systému. Nechtějí zažít jak to, za co se staletí bojovalo, prohýří centrální banka. Výsledek listopadového referenda může být heroldem oznamujícím, jak může silné lidové hnutí nastolit odpovědnost centrální banky a návrat zlata k jeho monetární roli.

Zdroj: [1][2]

Komentáře:

Loading...

Webový portál Svethostingu.info ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.