KOMENTÁŘ: Porážka (nejen) pod Ilovaiskaya – konec ukrajinské armády?

V článku „Jižní kotel – virtuální vítězství Ukrajinské armády a faktická porážka jejich elitních sil,“ jsem dopodrobna popsal 5 zásadních problémů Ukrajinské armády, která vedla v červenci k likvidaci jejích elitních sil.

Nyní, 1.9.2014 a situace se opakuje. Nekompetentnost velení ukrajinské armády se znovu plně projevila.

Pod Ilovaiskaya bylo v minulém týdnu obklíčeno domobranou 5 – 7 tisíc ukrajinských vojáků, složených ze zbytků pravidelné armády a zejména polovojenských fašistických praporů, které byly poprvé nasazeny do přímého boje.

Zda tyto vojáky vyvedou z obklíčení, tak jak to udělal Strelkov když byl obklíčen u Slavjansku , nebo je nechají v obklíčení zmasakrovat, tak jak to udělal Hitler u Stalingradu, záleželo pouze na kvalitě velitelského sboru.

Ukrajinské vedení se rozhodlo pro Stalingrad.

Místo okamžitého stažení a konsolidace sil, byla slíbena obklíčeným jednotkám pomoc, která nikdy nedorazila.

Výsledkem je likvidace těchto jednotek. Stejně jako v „Jižním kotli“.

Situace je odlišná pouze v jedné věci.

Zatímco porážku v „Jižním kotli“ se do jisté míry podařilo Kyjevu ututlat, nyní už vedení ATO nevěří ani lidé na samotné Ukrajině.

A tak druhý nejčtenější ukrajinský web zveřejňuje výpovědi svědků, kterým se podařilo z kotle uniknout.

Hovoří o 500 mrtvých ukrajinských vojácích, a snad poprvé jsou na oficiálním ukrajinském webu zveřejněny fotky s mrtvými ukrajinskými vojáky a opuštěnou technikou... 

 

V přímém přenosu v ukrajinské televizi se přes mobilní telefon loučí zbytky dobrovolných praporů, kteří jsou obklíčení v prostoru 400 na 150 metrů.

Zde uvádí zajatý voják, že z jeho praporu, čítající 350 lidí přežilo jen 20 vojáků a tři důstojníci:

Zde se můžete podívat co zbylo z praporu Aidar.

Celkové ztráty se zřejmě nikdy nedozvíme.

Faktem zůstává, že malá část vojáků přežila a padla či se vzdala do zajetí. Uvádí se, že z celkového počtu 700 zajatých vojáků je i 100 příslušníků polovojenského fašistického praporu Dombass, kteří se vzdali po té, co jejich velitel uprchl. Zda toto zajetí příslušníci těchto fašistických praporů přežijí, to ovšem jisté není.

Zejména když asi před měsícem vrátili při výměně zajatců 6 brutálně umučených příslušníků domobrany.

I na tomto videu, viz zde:

,můžete slyšet, že zajaté vojáky třídí podle toho, zda jsou důstojníci a zda patří do některého fašistického praporu.

Stejně tak jako v případě likvidace „Jižního kotle“, padlo do rukou domobrany desítky kusů techniky. Zde se např. domobrana chlubí 5 získanými nepoškozeným ukrajinskými tanky:

Zde si můžete prohlédnou kompilaci videí domobrany, na které je dobře vidět technika, kterou používají:

Toto vítězství domobrany nebylo zadarmo.

Zde si můžete prohlédnout fotky z pohřbívání domobranců (ZDE).

 

Jaký je nyní faktický stav a co to bude pro budoucnost znamenat?

1. Ukrajinská armáda je z 80% zničena, přičemž byly zničeny všechny její elitní jednotky. Tyto jednotky nemohou být v dohledné době (3-6 měsíců) obnoveny.

2. Pod Ilovajskem byla při jejich prvním skutečném bojovém nasazení také fakticky zničena většina polovojenských fašistických praporů – Donbass", "Kryvbas" "Peacemaker", "Dnepr-1", "Ivano-Frankivsk" a "Volyn".

3. Tím definitivně padl Porošenskova představa, že domobranu utopí v krvi a naopak se ukázalo, že situace nemá vojenské řešení.

4. Iniciativa přešla na stranu domobrany, která se na úkor Ukrajinské armády dobře vyzbrojila.

5. V ukrajinské armádě začal hon na zrádce a kolaboranty – tím bude dále podlomena akceschopnost armády.

6. V blízké budoucnosti se dají očekávat další úspěchy domobrany, při znovuobsazení Dombasu.

7. Dombas je pro Ukrajinu ztracen – dohromady 10 tisíc mrtvých na obou stranách postavilo velkou zeď mezi východem a západem.

8. Tato situace, spolu s blížící se zimou a faktickým bankrotem Ukrajiny, povede k velkému sociálnímu napětí na západě Ukrajiny.

9. Porošenko i ostatní „majdanisté“ mohou velmi snadno dopadnout buď jako Nicolae Ceaușescu - skončit před popravčí četou, nebo jako Michail Saakašviliho, který žije v emigraci u svých sponzorů v USA.

Bod 4 se již plní.

Domobrana obsadila letiště v Lugansku, obklíčila Mariupol.

Na závěr tři zprávy, které spolu zdánlivě nesouvisí.

Nejdříve si odskočíme na druhou stranu Středozemního moře, do Libye, kde po zabití zlého diktátora Muammar Kaddáfího je konečně svoboda a demokracie. Jen se projevuje pro mne trochu nepochopitelným způsobem – 30.8.2014 islámští radikálové vyzbrojení USA obsadili velvyslanectví USA... jsou to ti hodní, nebo už jsou to ti zlí!? (ZDE)

Druhá zpráva je z Iráku - Iráčané podporovaní americkým letectvem konečně získali malé vítězství proti teroristům z ISIS, které ještě před pár měsíci podporovaných USA. (ZDE)

A poslední zpráva z aktualne.cz „Musíme Ukrajince vyzbrojit, zní z USA“ (ZDE)

Na úplný závěr si dovolím citovat ukrajinského generála Rubana: „stále více mých krajanů si myslí, že zde Rusko bojuje s USA až do posledního Ukrajince. Jakkoliv vás to možná bude v teple vašeho domova šokovat. Jakkoliv s tím asi nebudete souhlasit.

[Martin Hyroš] Autor je bývalý výsadkář a veterán (UNPROFOR 1992), nyní člen aktivních záloh.

Komentáře: