Poslední záchrana ukrajinských vojáků. Jaký nás čeká vývoj na Ukrajině?
Situace na východě Ukrajiny se pomalu dostává do patové situace, jak nyní přiznávají lídři Ukrajinské a Ruské strany, kdy konflikt již není možné vyřešit silou, ale pouze politickým jednáním.
Od zvolení Porošenka prezidentem Ukrajiny, který měl být jakousi garancí nenásilného vyřešení problému na jihovýhodě, slyšíme pouze prohlášení o vojenském řešení do několika týdnů po nástupu, posléze do měsíce, dokonce srpna a nejnověji někdy v září.
Ani navrhnutý mírový plán nemohl mít šanci na úspěch za podmínek, které v něm byly uvedeny. Domobrana měla odevzdat dobrovolně všechny zbraně, opustit budovy a propustit rukojmí. Dále se počítalo s vytvořením desetikilometrové nárazníkové zóny na ukrajinsko-ruské státní hranici. Onen poslední hřebíček k neakceptování tohoto plánu zapůsobil po vystoupení zástupce ministra obrany Ukrajiny Mychaila Kovala, který informoval o plánech tzv. filtrace. „Bude se provádět úplná filtrace lidí. Zvláštní filtrační akce. Budou dávat pozor na to, aby nebyli mezi lidmi včetně žen ti, kdo jsou spojeni se separatisty, ti, kteří spáchali zločiny na území Ukrajiny – zločiny spojené s teroristickou činností. Kromě toho, je vážná otázka spojená s přestěhováním lidí z jihovýchodu země do jiných regionů“.
Se zhoršující se situací „anti-teroristické operace“ na jihovýchodě v neprospěch Ukrajinské armády vyvstává pot na čele čelním představitelům v Kyjevě. Pokud by operace byla neúspěšná a došlo by k odtržení oblasti Novoruska, pravděpodpobně by to znamenalo i pád současných mocenských struktur. Některým se může vybavit reminiscence atentátu na Hitlera (zde zmíněno pouze jako porovnání situace, nesrovnání Ukrajiny a nacistického Německa), kdy již Němečtí generálové věděli o prohrané válce. NATO i EU dala jasně najevo svůj postoj, že se nebude otevřeně vojensky angažovat v tomto vnitřním konfliktu, jak vojenským personálem, tak technikou a spíše bude spolehát na ekonomické sankce, teda pokud…
Bojovat proti terorismu je v dnešním světě velice rétoricky populární. Spojené státy musely pod tlakem mezinárodního společenství přestat s plánovanými leteckými údery na Sýrii. Nyní ovšem pod rouškem boje proti terorismu budou provádět ty samé letecké útoky, ovšem již neproti syrským vojákům, ale proti teroristům. Spojené státy a EU odmítlo vyhlásit Novorusko (Donětskou Lidovou Republiku, Luhanskou Lidovou Republiku) jako teroristická uskupení, zatím. Otázkou zůstává, jak přesvědčit svět, aby označkoval domobrance teroristickou nálepkou.
Prvním možným pokusem byl případ havarovaného letadla MH17 při kterém zemřelo 298 lidí. Následnou očerňovací akci v mainstreamových mediíchnení třeba dále rozebírat, nicméně závěr je zatím takový, světová veřejnost si není stoprocentně jistá, zda domobrana skutečně letadlo sestřelila.
Druhým možným pokusem bylo vyjádření Ukrajinské strany o bombardování domobranou kolony běženců prchajících z míst bojů. Ovšem vyjádření přišlo v době, kdy již bylo prohlášeno toliko rozporuplných tvrzení a málokdo je mohl brát vážně, zejména když nebylo podpořeno fotodokumentací, či pracovníky OBSE.
Mohlo by se zdát, že pokusy přesvědčit svět jsou již vyčerpány. Následující možnost je pouze spekulace a doufejme, že k ní nedojde.
Pokus třetí, zničení základní školy plné dětí balistickou raketou vystřelenou domobranci při útoku na Mariupol. Pozadí aktuálních vyjádření o balistických raketách obou zainteresovaných stran připomíná tahanice kolem protiletadlového systému BUK. Následující citace pochází z článku na serveru Novinky.cz, zde dne 30. srpna.„Tiskové středisko protiteroristické operace prohlásilo, že žádný ze systémů balistických raket Točka U, kterým nyní čelí ukrajinské síly, nezmizel ze skladů, protože všechny jsou u jednotek a většinou nasazeny v bojích: informace o údajném zmocnění se ukrajinských taktických raketových systémů opět demonstrují, že ruská strana využívá uměle vytvořené informace, aby zakryla skutečnost, že Ruská federace vyzbrojuje separatisty systémy Točka U.“ Ale již 28. srpna prohlásil velitel skupiny domobrany, Igor Brezler, ukořistění druhého systému OTR-21 Točka „Точка У“.
Martin Velek
Komentáře: