Ukrajinští dezertéři v Rusku: Museli jsme k vám přejít, Kyjev nám nedává najíst ani napít, pijeme vodu z kaluží, máme průjmy. 400 ukrajinských vojáků líčí peklo služby v rozpadající se armádě!
Ruské televizní a rozhlasové stanice už od rána nepřetržitě jedou pásmo zpráv a informací o zatím největším vojenském útvaru ukrajinské armády, který dezertoval do Ruska ze svých pozic na východní Ukrajině [1]. Více než 400 vojáků požádalo ruské pohraničníky o poskytnutí azylu a bylo jim vyhověno. Tato informace doslova šokovala americkou televizní stanici CNN, která se pozastavila nad tím, jak je možné, že ukrajinští vojáci dezertují do Ruska, když podle zpráv Kyjeva právě Rusko ostřeluje ze svého území ukrajinské jednotky na východě Ukrajiny. Od kdy vojáci utíkají ke zlému nepříteli a žádají u něj o politický azyl? Ono se totiž ukazuje, že kyjevská i americká propaganda nedomýšlí důsledky. Ukrajinci nechtějí střílet do vlastních lidí.
[FOTO] Dezertéři ukrajinské armády v Rusku mají konečně balenou vodu… luxus, říkají mnozí z nich…
Voják, který nechtěl být jmenován, řekl redaktorovi ruského státního rozhlasového vysílání následující zážitek, který vydá za všechny komentáře: „Povolali mě do armády tím způsobem, že mě zastavili ozbrojenci Pravého sektoru na cestě domů z práce v Kyjevě. To bylo před měsícem. Každý den prý dezertují z ukrajinské armády tisíce vojáků, nemají už ani koho posadit do tanků a komu dát pušku. Nikdo nechce jít střílet naše vlastní lidi, nechápeme, proč je nenechají na pokoji. Ale je moc dobré, že jsou otevřené hranice s Běloruskem a také s Ruskem. Naši příbuzní už utekli do Ruska v květnu, rodiče z matčiny strany odešli do Běloruska potom v polovině června. Kdo může, snaží se dostat Schengenská víza, hodně je teď vydává Polsko, ale tam utíkají jenom někteří, Poláci nás totiž Ukrajince ze západní části naší země nenávidí, podřezali by nám nejraději krky, i když tady bojují s námi a mají tu tisícovku vojáků z výsadkového oddílu Mazurek. Ale ti jsou teď v obklíčení u Chabarovky a vypadá to s nimi hodně špatně, snad to přežijou.
Víza dává také Česko docela snadno, to vím od strýce. Ale život v EU je strašně drahý, nechápu, jak tam mohou platit tolik peněz třeba za jídlo nebo ovoce. Nebo za bydlení. Já na to peníze nemám. Kdo může, tak utíká z Ukrajiny před vojenskou službou, protože mu hrozí odvod na frontu. Já to nestihl. Žádný výcvik jsem ale neměl a nemám. Ukázali nám na střelnici v Kyjevě základy střelby a plížení, ale ze samopalů nesmíme střílet, protože nejsou náboje. V noci nás hlídali povstalci z Majdanu, abychom neutekli. Říkali nám, že si máme koupit neprůstřelné vesty v obchodě v Kyjevě. Z dovozu z Německa. Jedna stojí 2,900,- EUR, to jsou strašné peníze pro nás, ale rodiče, co mají syna na vojně, raději prodají auto nebo byt, aby vestu mohli synovi koupit a měl šanci na přežití. Dají se nosit i železné pláty odřezané autogenem z tankových blatníků s přidělanými koženými třmeny, ale to není vlastně vesta ale brnění, se kterým se nedá chodit ani plížit. Profíci z armády si tím vydělávají peníze. Vyjde to na 100 EUR a to už je přijatelná cena. Funguje to proti dávce ze samopalu, ale proti ostřelovacím puškám to je k ničemu.
Nejhorší je to s jídlem. To si musíme sami platit v obchodech před odjezdem na východ země. Armáda měla problémy už za Janukovyče, co říkají vojáci, co sloužili v armádě. Ale hlad nikdy nebyl. Nevím, co se stalo, ale hlavní armádní zásobování teď už není pod armádou, ovládá ho soukromá Porošenkova akciová potravinářská společnost. Dostáváme každý týden 5 tabulek čokolády z jeho továrny, zadarmo, ale chleba nebo konzervy jsme neviděli od chvíle, co jsme nastoupili do služby. A když v Kyjevě konzervy byly, tak jsme je museli platit. Někdo říká, že je to taktika velitelů Pravého sektoru, abychom měli hlad a větší motivaci útočit proti povstalcům a dobývat jejich pozice překypující zásobami. Ale tomu nevěřím, protože jídlo nedostávají ani vojáci v kasárnách v Kyjevě, armáda nedostala od Jaceňuka už 6 měsíců žádné peníze. A navíc povstalci, když někde ustoupí z pozic, tak jídlo berou s sebou. Nic k jídlu nám za sebou nezanechávají.
[FOTO] „Poslali nám plesnivý chléb z Kyjeva…“, stěžují si vojáci UA u Kramatorsku.
Při dobývání Slavjansku už prý byla situace taková, že naši pili vodu z kaluží v kráterech po dopadech dělostřeleckých granátů. Přes noc pršelo a jednotky potom nabíraly do PET lahví vodu. I my jsme to tak dělali. Převařili jsme ji v kotli, ale to nepomohlo, něco prostě v tom zůstalo, měli jsme průjmy potom. Teď poslední týden jsme byli v obklíčení, když jsme se přesunovali od Luhansku kvůli hladu. Velitel nám řekl, že o 20 kilometrů dál severovýchodně jsou pole se zralou kukuřicí, že si uděláme placky. Při přesunu jsme se dostali ale pod minometnou palbu z pozic domobrany přibližně 10 km od ruských hranic. Ukryli jsme se do lesa, kde jsme byli celý poslední týden. Pokaždé, když jsme vyšli z lesa, začali na nás střílet z minometů. Neměli jsme už co jíst, velitel proto navrhl požádat o azyl pohraničníky na ruské straně hranice. Mám tady v kapse ještě 3 tabulky čokolády, ale tu nemůže už nikdo z nás ani vidět. Do konce života nechci čokoládu vidět.
Domů se nevrátím, ale plánuju, že půjdu za našimi příbuznými tady v Rusku. Doma budu za dezertéra, ale já necítím žádný stud nebo něco, za co bych se měl stydět. Nejsem voják, neprošel jsem regulérním výcvikem a nesložil jsem nikomu přísahu. Poslali nás na frontu bez těchto zákonných formalit. A z dezerce nemůže být obviněn někdo, kdo nesložil přísahu, to už jsem si zjišťoval u právníka přes kamaráda. Ale na Ukrajině jsou dnes právníci k ničemu. Rozhodují jenom peníze a známosti u oligarchů. Ti dnes řídí Ukrajinu, ne politici v Kyjevě. Ale vím, že někteří z nás se vrátí na Ukrajinu, protože musí kvůli svým rodinám. Voják, který má rodinu ještě na Ukrajině, a ta ještě neutekla ze země, tak ten nemůže zůstat v Rusku, protože jeho rodině by na Ukrajině tajná služba z Kyjeva udělala ze života peklo. Z naší jednotky počítám se vrátí jen polovina, co tak odhaduji. Mají tam rodiny a děti. Chudáci děti. Kyjev jim ty děti asi sebere, nenechají je vyrůstat v rodině dezertéra. Říká se, že vojáci raději půjdou před soud za dezerci, ale že je soud neodsoudí kvůli formalitám a tomu, že nesložili přísahu, takže de facto nikomu slib věrnosti nesložili. Ale já se obávám, že je zastřelí anebo minimálně jim vezmou děti. Ukrajina krvácí, ale já s tím nemůžu nic udělat.“
Jak je vidět, ukrajinští vojáci bojují doslova o přežití, v zoufalé situaci jsou však nejenom vojáci na frontě, ale celá ukrajinská armáda. Informace o tabulkové čokoládě je velice výmluvná a výstižná. Vidíme zde zkrátka americký model vyzbrojování a vystrojování. Také v Iráku trpěli američtí vojáci nedostatkem neprůstřelných vest, které si museli sami kupovat doma a rodiče jim je posílali poštou. Nicméně v případě americké armády šlo zkrátka jen o nadstandard, zatímco v případě ukrajinské armády jde o stav faktické nouze, kdy vojáci ukrajinské armády si připadají jako vojáci Wehrmachtu při ústupu od Stalingradu, jenom s tím rozdílem, že teď je léto a tehdy byla zima. Není proto divu, že Kyjev chce získat americké poradce a že plánuje vybudování Národní Gardy po vzoru USA [2], tedy ideologicky prověřených a dobře živených, placených a ošacených vojáků, na které je spolehnutí i v nejhorších situacích.
Co se však stane s ukrajinskou armádou, to je ve hvězdách. Nejenom, že hrozí úplný rozklad této armády, ale logicky je zde i riziko, že zbraně a vybavení zmizí na černém trhu ve směru Evropská Unie. V Evropě je velký hlad zejména po automatických zbraních. Stačí si prohlédnout webové stránky na Darknetu (skrytý internet využívající TOR servery), kde se samopal AK47 z výzbroje UA dá pořídit již za 1,500 EUR i s 5 plnými zásobníky a k dodání kurýrní službou z Polska. A nabídka je vskutku bohatá, včetně protiletadlových komplexů IGLA. Platit se dá pouze BitCoinem, pochopitelně. A je jen otázkou času, kdy se zbraně z Ukrajiny objeví při loupežných přepadeních v Evropě nebo třeba při nějakém pokusu o státní převrat v nějaké nestabilní republice. Na černém trhu na Ukrajině je totiž údajně k dispozici až 5 miliónů samopalů z rozpadlé ukrajinské armády po Janukovyčově pádu. A současná krize v zemi je pouze výchozím milníkem pro uvedení těchto zbraní na západní trhy. Máme se proto ještě na co těšit. Nebo děsit?
Zdroj: aeronet.cz
Komentáře: