Disident: 17. listopadu jsem dostal přes hubu až k bezvědomí. Havel byl figurka, Putin dal Rusko dohromady

OD LISTOPADU ´89 Disident Stanislav Novotný, který je zakladatelem Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB (nyní Ústav pro studium totalitních režimů) a který působil jako ředitel Úřadu vyšetřování ČR, prezident Policie ČR a ředitel České křesťanské akademie říká, že je mu nevolno z toho, jak dnes někteří bývalí komunisté pokrytecky povyšují. Například Jaromír Štětina dle něho podepsal spolupráci StB. V Rusku podle něho není komunismus návrat SSSR nehrozí.

Jak hodnotíte 17. listopad s odstupem 25 let?

Jako symbolický den pro odstartování státního převratu. Něco jako teatrální útok na Zimní palác . Nic víc.

Máte nějaké osobní vzpomínky, o které byste se podělil?

Ano. Byl jsem na Albertově za Hnutí za občanskou svobodu, šel jsem na Vyšehrad, pak na Národní třídu, dostal jsem na hubu tak, že jsem na pár minut ztratil vědomí (zhruba v těch místech, kde jsou dnes na zdi patetické bronzové prstíky), přátelé mě pak dotáhli do domu v Mikulandské ulici, vzpamatoval jsem se a když bylo jasné, že je venku relativní klid, odešel jsem s jednou botou domů. Policisté již uvolnili řady a nečinili žádné problémy.

Hlavně mě však na celém pochodu zaujala nebývalá radikalizace. Předchozí demonstrace byly vždy zacíleny na boj za základní lidské svobody, ale při pochodu z Albertova na Vyšehrad se ozvala hesla nová, hesla, která totálně odmítala minulost. Musím říci, že jsem byl rád, ale zároveň jsem nedůvěřoval oné radikálnosti. Lidé se tak rychle nemění.

Jaká přinesl listopad pozitiva?

Otevřel možnosti, kterých jsme se mohli a měli chopit. Restartovat Československo, popřípadě novou Českou republiku. Otevřené hranice, možnost cestování a poznávání, to byl pouze bonus. Mohli jsme začít uvážlivě budovat náš stát. Pochopit, že musí fungovat ve změněných podmínkách tak, aby sloužil vlastním občanům a ne cizí moci. Nezavrhovat vše co bylo a neglorifikovat pouze cizí vzory.

A jaká přinesl listopad negativa?

Neschopnost splnit tento úkol. Neexistovali lidé, kteří by chtěli nezávisle a s nadhledem řešit toto komplexní zadání. Bylo tu příliš mnoho vlastníků informací, kteří byli schopni zobchodovat cokoli a republika byla ta poslední, která by jim ležela na srdci. Stát nebyl schopen tento proces kontrolovat. Rozhodující politici totiž přes naše naléhání nepřipravili dostatečný právní rámec pro ekonomické změny a nebyli schopni vytvořit žádnou autentickou představu o fungování země v konkrétní geopolitice. Jakoby nadnárodní zájmy určovaly vše. Rezignovali jsme tak na svoji svébytnost, historii, odkaz předků...

Proč podle vás padl „komunistický“ systém, přesněji řečeno reálný socialismus?

Představitelé systému se generačně zakonzervovali, protože se báli jakékoli konkurence. Mladší z věrchušky, kteří chtěli uvolnit ventily a připustit více osobní iniciativy talentovaných, nebyli včas připuštěni k veslu. Dravé a mladé, odchované materialistickým viděním světa, přitahoval luxus Západu. Chtěli si jej také užít. Především jejich tlak vynesl na výsluní Gorbačova a ten vyjednal podmínky pádu železné opony. Poté se především tito lidé domohli privatizace majetku státu a bylo po systému.

Jak vnímáte roli Václava Havla?

Jeho role je všeobecně přeceňována. Stal se maskotem změn a na reálné procesy měl vliv minimální. Stal se jednou z figurek, které realizovaly závěry maltské konference.

Mají se dnes lidé lépe než před listopadem?

Mají svobodu. Mohou jezdit do zahraničí. Mohou protestovat, revoltovat. Na druhou stranu lidé zpravidla nemohou do vlivných médií, proto intenzivně používají sociální sítě. Touto cestou mohou opět svolávat demonstrace v Praze i Bruselu.

Vy se mne však zřejmě ptáte spíše na sociální rovinu. Pádem komunismu jsme zároveň vyřešili spotřebitelskou krizi Západu. Západ nás zaplavil zbožím, které už doma nebyl schopen prodat. Lacině získal české podniky na zlatém tácu. V řadě případů byly jeho investice rozhodně nutné, ale nekontrolovali jsme dostatečně privatizaci českého národního stříbra, ztratili jsme obrovské trhy – tam se Havel hodně „přimluvil“. A to vše výrazně ovlivňuje tvorbu základních zdrojů, zaměstnanost a sociální jistoty. Někdo se tedy má hůře, někdo lépe. Dobrý hospodář ovšem má myslet na všechny a hlavně vidět daleko dopředu.

Zdroj: 1

Komentáře: