Zabíjení lidí na hranicích je zločin! Půjdou bývalí předáci KSČ Štrougal, Jakeš a Colotka za katr?

Na československých hranicích pohraničníci zastřelili 145 lidí. Další lidé našli smrt při překonávání elektrického plotu, střetu s nášlapnou minou, anebo utonuli či byli sestřeleni v letadle. 16 lidí raději spáchalo sebevraždu, než aby se nechalo zatknout, a jeden člověk byl roztrhán služebními psy.

Celkem tak na hranicích zahynulo 282 lidí. Platforma evropské paměti a svědomí proto podala 21. září 2017 k nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně trestní oznámení na strůjce tohoto běsnění.

Trestní oznámení se týká 28 případů civilistů různých národností, kteří zahynuli na československých hranicích se západním Německem a Rakouskem v letech 1965–1989. Platforma chce, aby česká justice zločiny posuzovala jako zločiny proti lidskosti, tedy nepromlčitelné. Evropský soud pro lidská práva totiž již dříve zabíjení na hranicích za zločin proti lidskosti označil. “Přece není možné, abychom se třicet let po komunismu tvářili, že bylo v pořádku zabíjet lidi,” vysvětluje Nella Winkelmannová, ředitelka platformy, která na osoby odpovědné za zabíjení podala trestní oznámení. Míří mimo jiné i na tehdejší členy předsednictva KSČ Milouše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Petra Colotku. Zadrátované pohraničí za socialismu.

Platforma dokonce našla hroby šesti z třinácti polských obětí, za jejichž smrt podle ní odpovídá tehdejší ministr vnitra a pozdější premiér Lubomír Štrougal. Muži z Polska zahynuli při pokusu o emigraci po zásahu elektrickým proudem u drátů československé hranice s Rakouskem. Šest mrtvých Poláků má nyní i svá jména: Jan Pietka, Boleslaw Lipski, Franciszek Majcherek, Jan Romanczyk, Jozef Holota a Tadeusz Bernard.

Podle tehdejších komunistických předpisů měla být těla všech zabitých pohřbena v neoznačených hrobech a ty srovnány s terénem. Nikdo z rodiny či blízkých příbuzných nesměl být o způsobu pohřbení informován.

Mezi lidmi, kteří na československé hranici zahynuli, bylo také několik desítek cizinců, hlavně z bývalé NDR, Polska a Maďarska.

Přes hranice utíkaly celé rodiny i s dětmi. Hrozivý je případ rodiny Schmidtových z NDR při pokusu o přechod hranic v roce 1977, kdy pohraničník zastřelil před zraky manželky a dětí otce rodiny, Gerharda Schmidta. Za svůj čin byl voják velitelem pochválen, že narušitele zneškodnil a přitom ušetřil životy ženy a dětí.

Další otřesný případ je z roku 1952. Tehdy pohraničníci vystříleli asi 200 nábojů na jedenáctiletého kluka, který si chtěl na hraniční řece vyzkoušet vor.

Tragicky skončil rovněž čtrnáctiletý hoch v roce 1966, který volil raději sebevraždu, než aby se nechal dopadnout pohraničníky. Jeho kamaráda a kamarádku, kteří utíkali s ním a které se pohraniční stráž pokusila zastřelit, se podařilo zachránit.

Trestní oznámení na osoby odpovědné za zabíjení lidí na železné oponě je milníkem a prubířským kamenem naší současné demokratické společnosti, víry ve spravedlnost a lidskost.

Zdroj: 1

Komentáře: