Už to začalo a bude hůř. Zoufalý Čech byl na návštěvě v Praze a nestačil se divit, co zažil...
Řada takzvaných „vítačů“ muslimských a dalších k naší společnosti nepřátelských zahraničních jednotek argumentuje proti odporu většiny občanů České republiky mimo jiné tím, že veřejnost už proti jejich přítomnosti protestuje, i když tady ještě nejsou.
Ale oni už tu jsou. A jak se k nám chovají? Jak jinak? Nepřátelsky!!! Můj kamarád z malého středočeského města u příležitosti rodinné oslavy včera s manželkou a dvěma dětmi navštívil Prahu a zažil něco, co ani v nejhorším snu nečekal. Uvádím zde drobně stylisticky upravenou část jeho dopisu, kterým ještě v rozčilení o události informoval pražskou primátorku – paní Krnáčovou:
„Při prohlídce Staroměstského náměstí jsme byli obtěžováni chlapci arabského vzhledu, kteří nám vnucovali pronájem vozítka Segway. Když začali nebezpečně najíždět na kočárek mého ročního syna, tak jsem se proti tomu ohradil. Během chvilky jich kolem nás jich kroužilo alespoň deset. Padly výhružky typu: „Ty zasranej Čechu zabijeme tě a tvou rodinu nameleme do jídla!“ Moje, desetiletá dcera se bála a rozplakala se. Ten muž na fotografii, který mne „zdraví“ zdviženým prstem, mi dokonce třikrát plivl do obličeje. To už jsem se neudržel a došlo ke strkanici. Ale to už na místo incidentu dorazila hlídka městské a státní policie. Policisté postupovali profesionálně, ale stěžovali si na to, že nemají potřebné pravomoce a že jsou těm klukům pro smích. Ale měli zájem tu věc řešit. Všichni účastnici byli legitimováni a část incidentu je zachycena na městských kamerách. Bohužel začátek, kdy jsme byli napadáni, však zaznamenán není.
Odnášíme si z Prahy těžký šrám na duši a já malý i na těle nemluvě o plivancích v očích a ve vlasech. Chlapci na mne ještě při odchodu pokřikovali nějaké výhrůžky. Navíc, že prý na mne podají trestní oznámení, ale nevím za co. Já jen jsem chránil svou rodinu. Když jsme s policisty diskutovali o tom, jaké to bude s Prahou dál, tak jsme se společně shodli na tom, že už to bude jen stále horší.
Dovedete si představit, až takovýchto jedinců budou někde pohromadě tisíce? Já tedy ne. A navíc ani nechci!
Komentáře: