Český hobití dům za 30 tisíc českých korun
Kousek od Smilových Hor vyrostl domek jak z filmu o Hobitech. Dva mladíci se rozhodli plnit si své sny, jeden chce být permakulturním zahradníkem - Vilém Kerouš - a druhý - Martin Žižka - stavět přírodní domy z hlíny a slámy. Stavby z hlíny jsou známé v různých kulturách tisíce let, ve světě se k těmto postupům vrací čím dál tím více nadšenců.
Martinovi s Vilémem, kterým je něco přes dvacet let, se povedlo vlastníma rukama postavit domek na vlastních pozemcích, kde Vilém zakládá budoucí zahradu.
Farmář si postavil hobití dům za 5 tisíc korun
Rodina si postavila hobití dům, teď jej musejí na vlastní náklady zbourat
Ekovesnice učí ekolidi stavět a žít bez hypoték
Považuji to za obdivuhodné, vzhledem k většinovému trendu jejich vrstevníků, kteří bydlí u svých rodičů a zajímají je hlavně počítačové hry. O hliněném stavění jsem si povídala s Vilémem Keroušem.
Jak jste přišli na nápad postavit si domek z hlíny?
„Úplně nejdříve jsem chtěl svou zahradu a potkal jsem Martina, který zase nejvíce chtěl stavět přírodní domy, tak jsme se dohodli, že ten dům postavíme na mé zahradě, abych měl lepší zázemí.“
Jak je ten domek velký a proč má takové rozměry?
„Uděli jsme ho malý, aby nebylo potřeba klasické stavební povolení, má tvar elipsy o rozměrech pět krát čtyři metrů, takže je to méně než 25 m2, abychom mohli postavit u nás netradiční hliněný dům.“
Foto: Simona Pavlů
Jak jste přišli na tuto stavební technologii?
„Inspiraci přinesl Martin, knížku v angličtině o stavění cobs (anglický název pro tyto stavby, pozn. red.). Takže jsme postupovali kapitolu po kapitole a stavěli jsme podle knížky.“
Dá se říct že jste stavěli podle příručky?
„Ano, dá se to tak říct, ale také jsme absolvovali různé kurzy přírodního stavění. Martin právě odjel na pět měsíců do Irska, kde se bude dál učit o stavění slaměno-hliněných domů.“
Co s domečkem zamýšlíte?
„Stavím ho proto, abych měl kde bydlet a abych měl zázemí pro tvorbu permakulturního designu své zahrady.“
Co je permakulturní zahrada?
„Permakultura je způsob navrhování krajiny, který vychází z pozorování přírodních principů a zákonů, a snaží se je aplikovat v první řadě do zahradničení a zemědělství, snaží se o trvalou udržitelnost, aby měl člověk co jíst a z čeho žít.“
Foto: Simona Pavlů
Myslíte, že vás v našich klimatických podmínkách vaše permakulturní zahrada uživí?
„Věřím tomu, že je to možné, ale trvá několik, možná i mnoho let, než permakulturní design nabyde plné funkčnosti. Musí vyrůst stromy a keře které plodí, musíme se úrodu naučit zpracovávat a zvyknout si na jinou stravu. Je spousta bylin a rostlin které jsou jedlé, ale dnes už se nepožívají, protože jsou vyšlechněné křehčí rostliny ne které jsme zvyklí, ale u kterých ale není výživová hodnota jako u některých původních druhů. Samozřejmě je to dost o zvyku, na takovou stravu se nedá rychle přejít, to by bylo naivní myslet si, že se uživím pastvou na kopřivách, ale myslím, že se postupně spousta těchto zapomenutých rostlin do jídelníčku zařadit dá. Hledám inspiraci ve starých receptech.“
Z jaké hlíny je váš domek postaven?
„Dostali jsme tip od místního starosty na přibližně 5 km vzdálenou bývalou cihelnu, kde jsme získali cihlářskou hlínu pouze za odvoz.“
Musí mát hlína na stavění speciální vlastnosti?
„Hlína musí mít aspoň minimální obsah jílu, proto se dělají testy vzorku hlíny rozpuštěné ve vodě, kde se hlína rozloží a jednotlivé vrstvy. Podle podílu jílu se přidává písek a udělají se vzorky cihel. Když je jílu příliš, tak hlína při vysoušení praská, proto se do ní přidává písek. Písek je tvrdý stabilní materiál na kterém to stojí, jíl to lepí a ještě se přidívá sláma, která to váže a voda která to celé pojí.“
Foto: Simona Pavlů
Jižní strana stavby je prosklená. Používáte speciální sklo?
„V rámci úspor jsme použili různá stará skla ze starých oken, bohužel jsou nekvalitní a použili jsme jen jednu vrstvu, možná trochu zbrkle, ale v té době jsme neměli jinou možnost. Na jižní stěně ještě přibyde skleník, v zimě, kdy slunce svítí nízko by měl pomoct vyhřívat dům a akumulovat teplo.“
Foto: Simona Pavlů
Na domě je zelená střecha, tu jste osázel?
„Zatím ne, ozelenila se sama, ale v budoucnu ji chci také osázet.“
Bude váš domek obyvatelný?
„Doufám že ano! Budem k tomu směřovat, aby byl celoročně obyvatelný.“
Dá se spočítat kolik peněz jste do stavby zatím investoval?
„Odhadem kolem 30 000 korun, nejdražší položkou byla fólie na střechu, ta stála 13 000 korun.“
Autorem rozhovoru je Simona Pavlů
Komentáře: