27.-30. května budeme mít možnost vítat na našich silnicích americké mloky v khaki uniformách, píše Lubomír Man
Od 27. května do 30.května, tedy celé tři dny, budeme mít možnost vítat na našich silnicích americké mloky v khaki uniformách, přesunujících se ze svých základen v Německu přes naše území do Pobaltí, kde se účastní manévrů Saber Strike čili Úder šavlí.
Američtí mloci si tím trochu zajíždějí, ale není to tak úplně beze smyslu, protože právě na českém území se k nim - jak se kulantně vyjádřil náš herec a ministr národní obrany Stropnický- připojí česká technika. I slaboduší ovšem chápou, že ona česká technika nepojede sama, ale budou ji obsluhovat čeští vojáci, kteří ji ve společné koloně s mloky dopraví až k hranicím Ruské federace do Pobaltí, odkud budou společně s mloky ukazovat směrem k lidem Ruska své svaly. Takže podle úsloví, že kdo s vlky žije, s vlky vyje, dojde v Pobaltí poprvé k našemu společnému vystoupení a spojení s armádou, která svou expanzívností a nutkáním rozlézat se do všech koutů zeměkoule, dalece překonává představu, jakou měl o expanzívností náš slavný spisovatel Karel Čapek, když s úmyslem zobrazit ji v co nejodpudivější formě, sepisoval svou knížku Mloci.
Ale nám to nevadí, nevadí to ani vládě, která naši účast v Úděru šavlí schválila, jedeme se supermloky a jsme už od nich skoro k nerozeznání. Jedeme s nimi vesele i s chutí a s veškerým klidem i proti Karlu Čapkovi, proti Husovi i proti Masarykovi, proti všemu zplesnivělému humanizmu a demokracii. Vždyť jsou-li tihle už supermloci usazeni v tisících základnách po celém světě, sedíme tam s nimi vlastně už dnes tak trošku i my. Tak trošku jsme s nimi ve 179 základnách v Německu, ve 109 základnách v Japonsku, v 85 základnách v Jižní Koreji, a celkově jsme s nimi v tisících a nespočítatelných (a proto asi nezveřejněných) základnách v 74 zemích světa.
No řekněte, není to nádherný, povznášející pocit?
Zdroj: Lubomír Man