Nebudeš matkám sahat na děti!
Tak zní základní přikázání všech, kdo pomáhají při porodech a další péči o rodičky a novorozence.
Všechny jsme přirozeně vybaveny, abychom se o své děti postaraly samy, jinak by tu lidstvo nebylo. Dokonce i naše děti se o sebe umí postarat samy mnohem lépe než si myslíme, pokud k tomu mají dobré podmínky, což dokazuje schopnost novorozeného miminka doplazit se k prsu matky a samo se přisát.
Kdo to ještě neviděl, ať se podívá. Sledovat samopřisátí miminka je jako koukat Bohu do kuchyně.
Jako děti se při prvních výletech do přírody učíme, že nemáme sahat na žádná mláďata, protože jejich matky by se pak o ně mohly odmítnout starat. Lidské matky v podobné situaci dítě neodmítnou, přitom ale nelze říct, že by to na ně nemělo vliv.
Mám to štěstí, že jsem nikdy neměla pud brát ostatním matkám děti, zajímaly mne jenom mé vlastní děti a k cizím jsem měla velký odstup. V současnosti však učím maminky vázat novorozence do šátků a učím také jiné lektorky, jak mají efektivně podporovat a učit jiné matky nosit svá miminka v šátku. Na každém kurzu se vždy znovu dlouze probírá proč nemáme sahat maminkám na jejich děti. Vždy se snažíme popsat, jak se asi cítí matka, když někdo cizí váže její dítě do šátku. Někdy se nám nepříjemné pocity podaří identifikovat, jindy se v nás ozývají matky, jejichž kompetence vůči malým dětem často přebírali zdravotníci, snažíme se ospravedlnit to co jsme zažily, nechceme se toho vzdát.
Po těch několika kurzech pro lektorky mám sbírku různých situací, které pro lepší názornost posílám dál (doufám že se na mě kolegyně nebudou zlobit):
Prvorodička má v porodním plánu uvedeno, že si chce dítě vykoupat sama, ale když přijde sestra a bez ptaní začne dítě koupat, nezmůže se na odpor. Sestra si brzy vzpomene, že žena chtěla dítě koupat sama a říká – Vy jste vlastně chtěla koupat sama, zkusíte si to? Na což matka, která již chvíli pozoruje zručnou sestru při koupání jejího vlastního dítěte odpoví – Nene, já se teď radši budu dívat...
Po porodu doma jsou rodiče v posteli s novorozenětem, porodní asistentka nocuje u nich doma. Dítě se v noci s velkým křikem probudí, porodní asistentka bez ptaní vběhne do ložnice a díte matce přikládá k prsu.
Žena která učí vázat kamarádku do šátku miminko je vyzvána, aby to předvedla přímo s dítětem, maminka sama říká, že se bude cítít líp když uvidí, že to s tím jejím dítětem jde a bude pak klidnější.
Prvorodička se chce naučit vázat dítě do šátku. Dítě se chce kojit, při odložení od prsu je plačtivé, žena je nervózní ze vzniklé situace, ale přizpůsobuje se potřebám dítěte a stále kojí. Lektorka navrhne, že miminko do šátku uváže sama, což matku „vzpamatuje“.
Lektorka dětského plavání na každé lekci vybere nejnadanější dítě a s ním pak ostatním maminkám předvádí jednotlivé hry. Maminka dítěte se jen dívá, ostatní maminky se také dívají jak to paní lektorce s tím šikovným dítětem jde a snaží se to napodobit.
Bohužel i na videu Unipy o nošení dětí v šátcích lektorka doporučuje ostatním lektorkám, aby VŽDY dítě vzaly do rukou, kontrolovaly svalový tonus. Vznáším otázku v čem je to mamince a dítěti užitečné?
Ne vždy matky umí identifikovat, jak jim intervence cizí osoby vadí, často to ale intenzivně cítí a pokud jsou s tímto tématem konfrontovány, nepříjemné situace s úlevou vysypávají z rukávu. Ani lektorky a další pomáhající osoby nevidí na těchto situacích často nic špatného, protože i jim byly jejich děti často odebírány zdravotníky a jinými osobami. Všechny tyto situace lze ale řešit jinak bez poškození mateřských kompetencí. Stačí se jen řídit prvním přikázáním (viz nadpis) a řešení se vždy najde. A když se najde řešení, matka je vždy posílena, nikdy naopak.
Existují manipulační panenky, na kterých se dá nacvičit vázání do šátku, existují koupací panenky, se kterými lze maminkám předvést koupání a plavání ve vodě.
V Německu se výrobou takových panenek zabývá několik firem, např. tato: www.renates-puppenstube.de Kojící maminku není nutno oddělovat od dítěte, je možné naučit vázat tatínka s manipulační panenkou, matka se může dívat a vstřebávat při kojení podpůrné informace, lektorka jí může nabídnout pomoc ve vhodnější situaci.
Nejlepším pečovatelem o dítě je jeho matka a ta pečuje tím lépe, čím lépe je podpořena ve vlastních kompetencích, čím více ji ujistíme o jejích schopnostech. Nevstupujme tedy na posvátnou půdu jejich vzájemného vztahu. Nesahejme matkám na děti!
Komentáře: