Armádní generál Pavel: Nepřítel musí být, i kdybychom si ho museli vymyslet. Nebo je to jinak?
Místo pozitivního uklidnění veřejnosti nám pan armádní generál a náčelník generálního štábu Petr Pavel sděluje, že ke kýženému klidu a pohodě máme ještě daleko. Chápu, myšlení pana generála je na rozdíl od řadového občana ryze vojenské, ale zas až tolik loajální svému „nadřízenému“, tj. americkému velení NATO, být nemusí a být by neměl.
Nevím, jak komu přijde názor pana generála, ale mně vzhledem k tomu, co říká, mi připadá, jako hodně přehnaný a značně irelevantní. Názor o „hodně sebevědomé, hodně asertivní“ politice ruského vedení, kterou považuje za velkou hrozbu ze strany Ruska, je hoden odsouzení hodné kritiky. Pan generál totiž z titulu vojenského myšlení a svého budoucího zařazení ve složkách NATO naprosto ignoruje skutečnost, že současný neklidný, někdy až nebezpečný stav ve střední Evropě a dále na východ od nás, tzn. na Ukrajině, nebyl vyvolán ani zapříčiněný Ruskem, ale USA a že s ohledem na vývoj situace Rusko jen adekvátně reaguje způsobem, kterým by snad reagoval každý stát a jeho vedení, který se cítí být ohrožený.
Podle pana generála Rusko a Putin prý nemá jasně definovaný cíl. Z vyjádření samotného prezidenta Putina pak pan generál Pavel vydedukoval, že chce Rusku vrátit jeho důležitost a hrdost, ale prý neříká, kam až je odhodlán k dosažení tohoto cíle dojít. To zase vede generála k subjektivnímu závěru, že v tom je potřeba vidět podstatu možného ohrožení. Je zarážející a šokující, že člověk jeho postavení a vojenského vzdělání používá pro vyhodnocení politické situace pouze domněnky a ničím nedoložené úvahy k tomu, aby z nich činil závěry k vyhodnocení situace z vojenského hlediska a tedy i dalšího opatření k pouze hypoteticky pojatému nebezpečí, které by mohlo Rusko potenciálně představovat.
Trochu málo k tomu, aby na principu domněnky a dedukcí byla vytvářena atmosféru nejistoty, neřku-li obav nebo strachu jenom proto, že prezident Putin má v úmyslu obnovit v Rusku státnost, důležitost a náležitou národní hrdost. Tedy přesně to, čím se zaštiťují i sami Američané, kteří se vždy a všude hrdě hlásí jak ke svému americkému občanství, státnosti a postavení USA ve světě. Tedy nic neobvyklého a proto v tom nelze spatřovat nic mimořádného, natož nebezpečného ani v případě Putinovo záměrů. Na vojáka-generála dost nezvyklé vidět nepřítele tam, kde není!
Pokud prezident Putin v rámci zmíněných snah bude uplatňovat své teze i v budování schopností ruských ozbrojených sil, jak dedukuje pan generál, které už dnes vyvolávají ve světě jisté obavy, měl by pan generál vzít také v potaz úroveň vybavení a schopnosti US armády, potažmo armád NATO, které zcela jistě nepoužívají nemoderní či zastaralou vojenskou logistiku, techniku a ostatní technologie a měl by přiznat, resp. pochopit, že i Rusko má právo být připraveno pro případný boj jako rovnocenný soupeř. Zvláště, když po r. 1990 se řada ruských odvětví dostala do recese a to včetně armády, která nejen utrpěla morálně, ale i na úrovni vojenské techniky, která byla do té doby rovnocenná s potenciálním protivníkem.
Nicméně, pan armádní generál a dnes ještě náčelník generálního štábu ČR koná přesně v intencích pokynů a strategických plánů politiky USA a návaznosti na alianci NATO, protože nepřítel musí být, i kdyby měl být vymyšlen. Geopolitické plány USA a jeho spojenců v EU přece nemohou být uloženy ad acta jenom proto, že by se nenašel pádný, nedej bože žádný důvod alespoň pro vážné podezření a nařčení z relativně možného nebezpečí Ruska, které je pro USA trvalým zájmem v rámci již zmíněné geopolitické strategie, která by vedla k jeho zničení.
Končící náčelník generálního štábu sdílí obavy a varuje před možnou krátkozrakostí a zlehčováním těchto skutečností, případně jejich banalizováním nebo tím, abychom je dokonce snad považovali za okrajové, které nemají na nás přímý bezpečnostní vliv. Tato slova mi připomínají šéfa TOP09 Schwarzenberga, ten rovněž používá podobné formy „avizování“ nebezpečí ze strany Ruska. Ovšem zatímco předseda Schwarzenberg je pouze huba nevymáchaná, pan generál je přece jenom vojenská kapacita, jedna z nejvyšších i ve strukturách NATO. Bude-li stejnou rétoriku používat i při svém působení v NATO, což se dá předpokládat, není pochyb o tom, že napětí a klid v České republice hned tak nebude. Pan generál je či bude placen z jiných zdrojů, než českou vládou, a proto nebude od věci, aby skákal, jak budou pískat jeho chlebodárci.
Vyvolávání, resp. udržování potřebného napětí dlouhodobě patří do vojenské strategie americké administrativy, armády US, potažmo NATO, to se pak lépe zdůvodňují vojenské aktivity, cvičení, případně jiné provokace, které jsou tímto „trvalým ruským nebezpečím“ dobře odůvodnitelné. NATO, kterému brzy bude velet i pan generál Pavel je přece tady od toho, aby nás od nebezpečí, hlavně toho ruského, chránilo. Takže občané, víme, na čem jsme, pan generál Pavel o nebezpečí ví rovněž, můžeme zůstat klidní. Že ne? Ale vždyť o tom ruském nebezpečí mluví i Schwarzenberg, Štětina, Ženíšek a dokonce i kráva Němcová. A ti se přece nemýlí, to by nemohli dělat politiku, že? Kde není nebezpečí, není co chránit! Toho si je vědom i pan armádní generál Pavel, a proto nás také informuje o tom, jak se věci mají.
Nic nemůžeme podceňovat, nějaké nebezpečí tu musí být, a když ne, tak si jej budeme muset vymyslet! Přece nemůžeme dopustit, aby bylo NATO, jako obranný pakt pro nedostatek tolik potřebného nebezpečí, zrušeno a rozpuštěno. To by byl náš konec! A nejen to, byl by jak u nás, tak jinde v Evropě a nastal by klid a mír! A generál a vojska NATO? To všechno by mělo být na nic?
Pan generál Pavel by si v klidu užíval bohatého důchodu s vnoučaty a tomu dnešnímu „iluzornímu“ nebezpečí by se jen pod vousy usmíval! No, trochu jsem to zidealizoval, promiňte, ale na té generálově nelogičnosti a umanutém „virtuálním“, uměle vyvolávaném nebezpečí, trvám!
Zdroj: aeronet.cz
Komentáře: